Trávu kolem stromků ožínáme opatrně

11. červen 2015
Dobré odpoledne

V létě začíná majitele lesů trápit tráva okolo mladých stromků, uvádí letní poradnu pro majitele lesů odborný lesní hospodář Jiří Pohan. „Když ji nevyžneme, stromky pod hustým porostem z trávy trpí, a když to neuděláme ani na podzim, tak v zimě mohou pod nánosem sněhu dokonce i zplesnivět.“ Někdo trávu vyžíná stále kosou nebo srpem, používají se ale především motorové křovinořezy, jako jediné stroje, které ve vyžínání pomáhají.

„U křovinořezu se jen musí dát pozor na velmi mladé stromky. První dva roky musí být majitel hodně opatrný, aby stromek obešel. Proto je důležité mít stromky vysazené v pravidelném sponu, ať víme, kde se v tom porostu vysoké trávy stromek objeví,“ upozorňuje Jiří Pohan.

Když se tráva vyžne ve správném období a současně není v lese lokalita bohatá na živiny, stačí ji vyžnout jednou za léto. Druhá tráva tam většinou už nenaroste. Tráva ale může podle Jiřího Pohana vyrůst znovu, když jsou stromky malé nebo kde je hodně živin.

Než mít stromky okousané, raději investujme do postřiku a oplocenek

O stromky musíme pečovat, i když ožneme trávu kolem nich, protože právě tehdy se stávají lákadlem pro zvěř. „Okusy od zvěře jsou opravdu velký problém.“ Ošetřují se na podzim kvůli zimnímu období, ale jsou místa, kde je nutné ošetřit je proti okusu i v létě. „Letošní čerstvý přírůst je pro zvěř velmi chutný, je měkký. V některých lokalitách musíme kultury i oplotit, týká se to hlavně listnáčů a vzácnějších dřevin, jako jsou jedle nebo modříny.“ Postřik se dá použít i na trávu, která mezi stromy roste.

Dřevěné nebo drátěné oplocenky musíme kontrolovat, protože je velmi často zničí polom, ale mohou to být i lidé. „Když chce nějaký houbař získat to, co je v oplocence, tak ji přeleze, ale to je špatně, může ji poškodit. Každé oplocenka má vchod, takže vlezte tam vchodem, seberte, co potřebujete a zase vchodem odejděte,“ vyzývá houbaře Jiří Pohan.

Jiří Pohan, odborný lesní správce

Do 30. června může majitel lesa uplatnit vůči nájemci honitby, tedy myslivci, škody způsobené zvěří na nezajištěných kulturách. Finanční náhrada se vypočítává podle metodiky, které se nejvíce věnují většinou Lesy České republiky nebo komunální obecní a městské majetky. „Bývají okolo toho sporu, někdy to končí až sporem u soudu,“ uvádí odborný lesní hospodář, který i v těchto případech dá majiteli lesa potřebné rady, jak postupovat.

Chat s Jiřím Pohanem

autor: dak
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.