Včely letos vyrobily mnohem víc tmavého lesního medu než květového. Někteří včelaři vůbec neměli květový med

23. listopad 2015
Dobré odpoledne

Letošní horké a suché jaro a léto mělo vliv na to, kolik teď máme lesního a květového medu. Obvykle bývá tak dvě třetiny květového a třetina veškeré produkce je tmavý medovicový. Letos to bylo úplně naopak, vysvětluje včelař z Kostelní Myslové Luboš Nosek: „Letošní rok byl zajímavý velice horkým létem. Poměr medu byl úplně opačný. Někteří včelaři říkali, že květový med vůbec neměli. Květiny potřebují teplo i vlhko, květiny tím suchem neronily tolik nektaru, a proto bylo nektarového méně nebo vůbec žádný.“

Letos se mírně med zdražil, vyrostly výkupní ceny pro včelaře. I okolní státy mají dražší medy. Že bychom ale podle chuti rozeznali český med od zahraničního, to se podle včelaře nedá: „Spíš poznáme medy, které vznikají sběrem na jedné rostlině. Jednodruhové medy jsou hodně výrazné na chuť. A vznikají tam, kde jsou třeba velké vřesoviště a včela nemá možnost sbírat nektar i z jiných plodin. Pak je med jednodruhový.“

Teplý podzim popletl královny a kladly vajíčka

Jaký vliv měly teplé dny v listopadu na včelstva? Ani tak nevadí, že včely létaly ven, spíš, že vyšší teploty nutily matku klást. „Teplý listopad se odrazil na včelách tak, že pořád vyletovaly z úlu. To jim ani tak moc nevadí. Co je horší, že matky pořád kladly vajíčka a snažily se vychovat nové včely. Ale když pak přijde mráz, nedokážou včely plod zahřát a vyhází ho a ten plod zahyne,“ vysvětluje včelař z Kostelní Myslové.

Zima začíná v červenci

Pro včely nezačíná zima až koncem roku jako pro nás, ale chystají se na studené měsíce už v létě, vysvětluje Luboš Nosek: „Včela se chystá na nový rok už od července, stahují se do menšího prostoru, včelař zmenší prostor v úlu na polovičku, včel ubyde. Už jich není v úlu 60 tisíc, ale jen 20 tisíc. Třeba trubci vůbec nepřezimují. Včely je vytahají ven a šetří zásoby pro sebe. Trubci jsou pro ně úplně zbyteční. Zůstane tam jedna matka a dělnice.“

A jak to, že jim není zima, když venku mrzne a ony nemají žádný kožíšek? Udělají chumáč, který připomíná roj na stromě. Uprostřed toho seskupení je matka a teploty jsou tam kolem 30 stupňů, i když venku je pod nulou. A když včely, které jsou na okrajích koule chladnou, vymění se s jinými a uprostřed se zase zahřejí.

Schopnost včel vyrovnat se s extrémními teplotami dokázalo i letošní léto. „Ideální stanoviště pro úly je tak, aby na ně dopadalo dopolední sluníčko a odpoledne byly ve stínu. Ale všechny úly na takovém místě nemám. Dokážou se vyrovnat i s velkým vedrem tím, že si nosí do úlu nejen nektar, ale i vodu, rozmísťují kapičky vody po plástech a ona se tam odpařuje a snižuje teplotu,“ říká včelař Luboš Nosek.

autor: Petra Emmerová
Spustit audio