Kořeny – cyklus o rodech z Vysočiny

Vladimír Makovský nad svým rodokmenem. Podklady pro jeho vydání sbíral společně se svým bratrem deset let.Foto: Petr Hladík

Sestavování rodokmenu patřilo v minulosti k výsadám šlechty. Často totiž rodové kořeny určovaly majetkové vztahy nebo rodové nástupnictví.

Dnes vás k sestavení rodopisu můžou přivést zcela jiné důvody než touha po majetku či moci. Tak třeba, chystáte se do důchodu a nevíte co budete dělat. To je případ Vladimíra Makovského z Velkého Meziříčí. Po odchodu do penze se rozhodl, že se svým bratrem zapátrá po historii svého rodu. Po deseti letech usilovného pátrání a střádání dokladů tak vznikl rodopis Makovských z Borové. V dokumentu se dočtete také o jakémsi Janu Makovském, který byl jedním z vůdců selských rebélií na česko-moravském pomezí v 18. století. Jeho příběh inspiroval i spisovatele Václava Kaplického k románu Rekruti. 

Emil Dobrovolný z Velkého Meziříčí chtěl svým potomkům zanechat dokument o kořenech prastarého mlynářského rodu. A při hledání v archivních materiálech narazil také na to, že k jeho rodině patřila také uznávaná zpěvačka a herečka Berta Dobrovolná Broumovsky. Berta se narodila v roce 1867 na mlýně v Brtnici. Dostalo se jí dobrého vzdělání a už od mládí toužila stát se herečkou. Díky jejím dobrým jazykovým znalostem (uměla výborně anglicky, německy i francouzsky) získala angažmá v divadle v Drážďanech. Hrála několika postav v Shakespearových hrách a hrála také nejrůznější postavy v hrách Henrika Ibsena. Zúčastnila se několika turné po italských, francouzských a balkánských městech, vystupovala také v rezidenci tureckého sultána Abdula Hamida. Sultán byl vystoupení zpěvačky z Brtnice tak nadšený, že jí po skončení představení pozval k osobní audienci a udělil jí vyznamenání „Za umění“. Podle dochovaných materiálů se mladá Berta tohoto pozvání velmi polekala, protože se obávala, že ji sultán zavleče do svého harému. Proto se ještě téhož večera po představení prchla z hlavního města tehdejší Osmanské říše. Sultánův dopis a vyznamenání jí později dorazily poštou až do Brtnice. 

V novém cyklu Kořeny, vám budeme představovat staré rody z Vysočiny. Dostane se třeba na nejstarší selský rod na Moravě na Rohovské z Tasova, ale i na řadu dalších starobylých rodů z celého našeho kraje. Možná, že i vy jste se někdy pokusili pátrat po svých předcích a možná jste při tom přišli na nějakou zajímavost. Budu rád, když nám o tom dáte vědět a pomůžete tak náš seriál ještě více rozšířit. Náměty posílejte poštou na adresu Český rozhlas Region, Masarykovo náměstí 42, Jihlava PSČ 586 01 nebo e-mailem na petr.hladik@rozhlas.cz