Lidé říkají něco a úplně něco jiného říká jejich tělo, upozorňuje Jarmila Skopalová

Zásadní problém je podle ní v tom, že lidé vydávají nejednotné signály. „Něco říkají a něco jiného říká jejich tělo. Mluvit, poslouchat a koukat. To jsou tři důležité věci v mezilidské komunikaci,“ uvažuje Jarmila Skopalová.

Do melounu a do člověka nevidíš

Při její práci jí velmi pomáhá právě zkušenost s herectvím. Neučí lidi přetvařovat se, to určitě ne. „Lidé komunikují určitým způsobem, buď slovy, nebo tělem, protože se uvnitř nějak cítí. Do melounu a do člověka nevidíš. Já mám šanci jít do toho těžce psychologicky a kutat do lidí, nebo se naučit člověka vnímat a vidět. Vnímat, co za pocit na mě může házet, co se odehrává uvnitř. A tady opravdu pomohou herecké prostředky,“ vysvětluje Jarmila Skopalová.

Herec ví, že problémy s hemoroidy se zahrají poposedáváním, ale stejná herecká zkratka může znamenat velkou nervozitu nebo nejistotu. „V momentě, kdy před tebou někdo začne poposedávat, je dobré vědět, že to může mít několik důvodů. V ideálním případě, pokud to situace a vztah dovolí, se zeptáš, co se děje. Když to nejde, musíš opatrně našlapovat. Chci tím říct, že je přeci jednodušší jít zvenku dovnitř. Naučit se číst ty vnější signály,“ upřesňuje Jarmila Skopalová.

Tím, jak stojíte a sedíte, o sobě prozradíte věci, které nechcete, aby někdo věděl

Klienty neděsí tím, že si na pomoc při zlepšování komunikačních dovedností bere herectví. „Já jim ukážu, jakým způsobem se chovají a jakým způsobem mi o sobě dávají signály. Devadesát procent lidí tím, jak stojí, jak sedí, na sebe řekne věci, které nechce, aby v životě někdo věděl.“

Pro upřesnění uvádí příklad jedné své klientky. „Mladá žena, krásná. Jenže všechno bylo tak nějak napůl. Měla skvěle nalíčené oči, ale už neměla namalovanou pusu. Měla na sobě beztvaré oblečení, hlavně aby nebylo vidět, že je žena, ale měla perfektní boty. Ve všem bylo něco napůl, stejné to bylo, když mluvila. Ona se perfektně přesně vyjadřovala, ale řekla to tak, že to nebylo slyšet, neprůrazně. V práci se cítila velmi uťápnutá. Když jsem jí ukazovala, co o sobě říká, vyšlo najevo, že je prostřední ze sourozenců, všechno měla na půl, byla veprostřed. V tomhle momentě si uvědomila, že tohle o sobě říká okolí. A s tím se dá dál pracovat.“

Pomohou maličkosti

Jarmila Skopalová tvrdí, že si stačí uvědomit maličkosti. „Třeba, že má člověk sedět jinak. To jsou ty herecké prvky. Opravdu je neučím přetvářku. Jenom ukazuju, jak herec zahraje submisivní ženu, se kterou v tu chvíli pracuju. Nic víc, nic míň.“