Na závodech ji rozhodí všechno, přesto je vyhrává. Patří mezi evropskou špičku

10. říjen 2017

Jako bronzová z mistrovství Evropy závodů Firefighter Combat Challenge v polské Lodži se Pavlína Havlenová z Vladislavi mohla zúčastnit třetí den šampionátu ještě závodů Elite Race, a ty vyhrála. „Já to nevěděla, myslela jsem, že budu třetí, protože jsem porazila soupeřku ze svého rozběhu, po nás běžely už jen mistryně a vicemistryně. Byla jsem spokojená, už jsem se bavila s polskými kolegy a najednou se ke mně seběhli Češi a Slováci, ty jsi vyhrála! Myslela jsem, že si ze mě dělají legraci,“ líčila v Dobrém dopoledni dobrovolná hasička z Třebíčska Pavlína Havlenová.

Při závodech Combat Challenge mají hasiči aktivní dýchací přístroj, kompletní hasičskou výzbroj vážící asi 20 kilogramů, včetně těžkých bot a zásahových rukavic. „Po startu si hodíte na rameno smotanou hadici do harmoniky, váží asi devatenáct kilogramů. Vyběhnete tři patra, hadici tam odhodíte do boxu. Musíte vytáhnout jinou dvacetikilovou hadici na laně, což je trochu problém v těch silných rukavicích. Nesmíte používat zábradlí, takže vám to v rukavicích prokluzuje.“

S figurínou zápasím, mám totiž krátké ruce

Když tohle zvládnou, čeká na závodníky seběhnutí schodů, přičemž je zakázáno brát je po dvou. Klasický kaiser box, kdy hasiči čtyřkilovou palicí posouvají dvaasedmdesáti kilogramové závaží umístěné mezi kolejnicemi. Dále musí absolvovat čtyřicet metrů slalom kolem hydrantových nástavců, zavodněnou hadicí sestřelit terč a na závěr přemístit pětaosmdesátikilovou figurínu, která má svázané ruce, takže je velmi těžké ji uchopit.

Pavlína Havlenová, hasička

„S figurínou zápasím, mám totiž krátké ruce. Strčíte předloktí do podpaží figuríny, takže ji vlastně táhnete jenom na kostech, nejhorší je, když vám figurína klouže, což mě se stává poměrně často a už ji táhnete jenom na prstech a víte, že vám zbývají jenom dva metry do cíle a už to držíte na ukazovácích, na posledních článcích prstů, máte zavřené oči a už se jenom modlíte, aby to vyšlo,“ vypráví Pavlína Havlenová.

Většinou se to dělá na sedm úderů, já jsem šla v Lodži na třicet pět a to bylo hrozný

Velké trampoty na mistrovství Evropy v Polsku zažila Pavlína také u kaiser boxu. „V americké verzi závodů se každému závodníkovi box upravuje, používá se olej, aby to dobře klouzalo. V Polsku pršelo a kolejnice kladla velký odpor. Většinou se to dělá na sedm úderů, já jsem šla v Lodži na třicet pět a to bylo hrozný. Na tom vyhořelo hodně děvčat, já věděla, že to musím dobouchat, ale bylo to opravdu hrozné,“ vzpomíná na evropský šampionát Pavlína Havlenová.

Medaile hasičky Pavlíny Havlenové

Na závodech ji rozhodí hodně věcí, prý skoro všechno. „Jsem tím úplně pověstná. Mám svoje rituály, které musím dodržet. Musím si prvně obléct pravou rukavici. Když mi při zahraničních startech podávají levou rukavici, musím česko-anglicky vysvětlovat, že nejdřív pravá. Potom musím políbit plyšového velblouda, nesmí na mě nikdo mluvit, taky se musím napít. Prvně si utáhnout spodní část náhlavního kříže a potom vrchní, i když vím, že správně je to obráceně. Je toho opravdu hodně,“ směje se Pavlína Havlenová a dodává, že jakmile vyrazí na trať, na všechno kolem sebe zapomene.

Další meta? Dostat se pod tři minuty

V Polsku ji překvapila plicní automatika u dýchacího přístroje. „Měla jsem pocit, že se spouští později, než jsem zvyklá. U toho svého se nadechnu a vzduch z té flašky jde hned, ale tady to bylo jinak. Šlo to hůř, zpozděně. Nebo jsem si to myslela, ale při závodech jsem to nevnímala. Tam vím, že musím dýchat zhluboka, tak to asi bylo jedno,“ krčí rameny Pavlína Havlenová.

A její plány? „Dostat se pod tři minuty. Teď je můj osobní čas tři minuty osm vteřin, těch osm vteřin bych mohla srazit do půl roku.“

autor: Tamara Pecková
Spustit audio