Osobité auto – Citroen C4 Picasso

Jak jsem slíbila minule, dnes se zaměříme dopravně psychologické vyšetření, které je nezbytnou podmínkou pro získání zabaveného řidičského oprávnění. Do první části jsem si pro Vás připravila test francouzského modelu automobilky Citroen a rovnou se na něj podíváme…

Do rukou se mi dostal model s označením C4 Picasso, který se svým větším sourozencem už nějakou dobu získává úspěchy v kategorii rodinných vozů s vyšším posazením posádky a variabilitou vnitřního prostoru. Nové Picasso Vás na ulici zaujme hned na první pohled.

Po vzoru modelu Cactus jsou jeho vnější tvary více než futuristické. Nápadné je vysoké čelní sklo a prazvláštní je i tvar masky v čele s úzkými světlomety. Moc možností není, buď se do něho zamilujete na první pohled, nebo si ho před dům nikdy v životě nepostavíte.

Co mne příjemně překvapilo, byl pocit, který mi nabízely sedačky – akorát měkké a dostatečně velké. Celkově jsem se však v interiéru nemohla zbavit jistého zmatečného dojmu a přiznám se, že mi vadilo jak umístění, tak i systém řešení „budíků“, které nenajde typicky za volantem, ale na středu palubní desky. Samotná tlačítka rádia a navigace také nefungují úplně optimálně a někdy musíte víc přitlačit, abyste se dočkali odezvy.

Příjemné mi přišlo nastavení podvozku. I na zakroucených okreskách byl Citroen dobře ovladatelný, škoda jen, že stejnou péči nevěnovali v automobilce řazení, to je totiž typicky francouzské, kostrbaté a uklepané a tuhle reputaci nenapraví ani příjemný šestý převodový stupeň.

Celý pořad si poslechněte v přiloženém audiu.