Na přelomu 18. a 19.století brambory zapříčinily nárůst alkoholismu

30. září 2013

Hostem v Tandemu Tamary Peckové byl ing. Jaroslav Čepl z Výzkumného ústavu bramborářského v Havlíčkově Brodě. „Vysočina je stále bramborářský kraj. Stále se pěstují na Pelhřimovsku, Havlíčkobrodsku a Jihlavsku. Ano, stále to platí, ale mohlo by to být lepší,“ posteskl si hned v úvodu ing. Jaroslav Čepl.

I když ještě není sklizeno, myslí si Jaroslav Čepl, že letošní bramborová úroda bude nižší. S kvalitou brambor z Vysočiny podle něj není problém nikdy: „Pokud se dobře ošetřují a dobře skladují, jsou vždycky dobré.“

Nejvíce brambor na osobu za rok se spotřebuje v Evropě, nejméně v Africe. V České republice spotřebujeme plus mínus 75 kg brambor na osobu a rok. „Je to slušné číslo, rádi bychom viděli plus dvacet kilogramů, ale i tak je to slušný evropský průměr,“ uvažuje Jaroslav Čepl a jedním dechem dodává, že u nich doma jsou brambory dost často. Právě on vybírá, jaké brambory se u Čeplů budou zpracovávat. Stále testuje nové a jiné odrůdy: „Včera jsme měli k obědu Magdu,“ směje se Jaroslav Čepl.

Příběh brambor je mnohem bohatší než jen část o tom, jak se plodina z jižní Ameriky do Evropy dostala. Je daleko košatější. Ve větším měřítku se rozšířilo pěstování brambor teprve v hladových letech 1771 až 1772 za Marie Terezie, která jich nechala do Čech přivézt značné množství z Pruska. Na počátku 19. století byly vypěstovány první české odrůdy.

„Velmi rychle se zjistilo, že brambory jsou rychlým a dobrým zdrojem živin. Na přelomu 18.století byly budovány palírny na výrobu lihu. A to zapříčinilo dokonce vyšší výskyt alkoholismu. Průmyslové zaměření na zpracování brambor byl zaměřen na výrobu lihu. Palírny na obilí se velice rychle přizpůsobily na výrobu lihu z brambor. Nárůst alkoholismu se musel řešit na úrovni vládních nařízení.“

Jaroslav Čepl pochází z Havlíčkova Brodu. To, že se zabývá bramborami, bylo celkem jasné. Dědeček a tatínek pracovali celý život v havlíčkobrodských škrobárnách. „Nedělní diskuze u oběda byly okolo brambor. Kolem Výzkumného ústavu bramborářského ústavu jsem chodil každý den a netušil jsem, že budu chodit i do něj,“ vzpomíná Jaroslav Čepl.

V Tandemu byla řeč o tom, jak brambory skladovat. „Ideální je tmavé místo, s teplotou okolo 4°C. Pokud vyklíčí, klidně klíčky odstraňte a brambory klidně zpracujte,“ vysvětlil Jaroslav Čepl.

autor: Tamara Pecková
Spustit audio