Česko už dávno není bramborářská velmoc, její bramborovou čest zachraňují už jen zahrádkáři

22. leden 2015

1100 odrůd brambor by se dalo pěstovat na území Evropské unie, alespoň takové množství je zapsáno ve společném katalogu evropských pěstitelů. „Ale rozhodně jich tady tolik nenajdeme. Dokážeme evidovat jenom brambory, které jsou určeny pro sadbové účely. Z toho ostatního je v České republice oficiálně povoleno 160 odrůd. Ten zbytek mohou zemědělci pěstovat pro konzumní účely, aniž se o tom vede evidence,“ vysvětlil v Dobrém dopoledni počty bramborových odrůd Jaroslav Čepl z Výzkumného bramborářského ústavu v Havlíčkově Brodě.

V takovém katalogu pěstitel najde základní informace. „Morfologické znaky, z čeho odrůda pochází, je tam načrtnutá odolnost vůči chorobám, škůdcům, mechanickému poškození. Ale, jak se odrůda pěstuje, na to musí zemědělec přijít sám anebo to lidově odkoukat od souseda nebo dát na doporučení. Je to tak trochu sázka do loterie.

Největší jedlíci brambor v Evropě jsou Bělorusové

V České republice je osvědčených asi deset odrůd. „U nich je známá technologie pěstování, jaké podmínky je pro ně nutné připravit, kde dosahuje nejlepších výsledků a kde je pěstovat nelze,“ vysvětluje Jaroslav Čepl.

Bramborovou velmocí už dávno nejsme. Ani co se týká rozlohy ani co se týká konzumace. Před padesáti šedesáti lety se na našem území brambory pěstovaly na půl milionu hektarů, dnes je to s bídou třicet tisíc. Sníme 70 kilogramů brambor na osobu a na rok „Mezi největší jedlíky brambor patří v Evropě Bělorusko, Ukrajina, Polsko, ale třeba i Anglie, Irsko. Tam má bramborářství velkou tradici a brambory tam jsou jako plodina velmi oblíbené,“ upozorňuje Jaroslav Čepl.

Nejlepší je najít si svého pěstitele brambor

Konzument brambor má tři možnosti, kde je nakoupit. Pokud pro ně vyrazí do velkého obchodu, musí se na etiketě dočíst základní informace. Nesmí chybět informace o zemi původu, jaký je odrůda varný typ, jaký má tvar, a uvedena by měla být barva dužniny a v neposlední řadě také kategorie brambor. „Máme brambory, nové, rané, pozdní konzumní. Ty se prodávají nejčastěji,“ vysvětluje Jaroslav Čepl.

Ředitel Výzkumného ústavu bramborářského radí další možnosti, kde a jak kvalitní brambory nakoupit. „Na farmářských trzích je jedna možnost, nebo můžeme využít nabídku pěstitelů, tam víme už i odrůdu. A ta nejvyšší úroveň nákupu je najít si vlastního pěstitele brambor. Už vím, jaké pěstuje odrůdy, jaká je dobrá.“

Celou čtvrtinu osázené plochy obhospodařují malopěstitelé. Jsme evropská rarita

Jaroslav Čepl ale jedním dechem dodává, že kvalita brambor ve velkých obchodech se v letošním roce hodně zlepšila. „Ty nekvalitní, mechanicky poškozené, zelené, nakažené plísní pracovníci obchodů odstraňují. Je to lepší, opravdu.“

Podle Jaroslava Čepla jsou Češi dobří pěstitelé brambor. „Statistiky říkají, že v roce 2014 jsme měli osázeno téměř 24 tisíc hektarů, ale plus 7 a půl tisíc hektarů u malopěstitelů. Celá čtvrtina ploch je dnes počítána na zahrádky a záhumenky, je to evropská rarita. Češi: co zahrádkář, to bramborář.“

Nedávno Výzkumný ústav bramborářský zakončil téměř pětiletý výzkum o vlivu chemických prostředků použitých při pěstování brambor na životní prostředí. „Je určen pro zemědělské podniky, které mají sto a více hektarů brambor. Jedná se o metodiku, která radí, jak cíleně používat přípravky proti nejrozšířenějším chorobám,“ vysvětluje Jaroslav Čepl.

autor: Tamara Pecková
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.