Bílý kruh bezpečí funguje hlavně jako psychologická podpora. Na Vysočině už pátý rok

23. únor 2016

O Bílém kruhu bezpečí se paní Oxana dozvěděla před dvěma lety od policie. Žila v manželství, ve kterém dlouhodobě docházelo k psychickému týrání. „A když mě bývalý muž napadl i fyzicky, volala jsem policii, všechno sepsali, a když jsem potom byla pozvaná na policejní oddělení, dali mi letáček o Bílém kruhu bezpečí,“ vyprávěla v Dobrém dopoledni.

O pomoc nepožádala hned, jednalo se o její druhé manželství. „Z prvního jsem měla dceru a z druhého další dvě děti, pořád jsem si kladla otázku: jak to zvládnu sama se třemi dětmi. Neměla jsem odvahu. Bílý kruh bezpečí měl den otevřených dveří. Zašly jsme se tam se starší dcerou podívat, pan Křoustek byl velmi milý. Pustili jsme se do řeči a já cítila psychickou podporu,“ vzpomíná na první setkání s vedoucím vysočinského Bílého kruhu bezpečí Antonínem Křoustkem paní Oxana.

Už jen cítit psychickou podporu je velká úleva

„Když je člověk týrán fyzicky, okolí to pozná jednodušeji. U psychického týrání to okolí nevidí, nikdo neví, co se vám děje. A já jsem tehdy na dni otevřených dveřích pocítila, že mám psychickou podporu. Pan Křoustek mi na nějakých příkladech ukázal, abych se na to podívala takhle a takhle. Tehdy jsem pocítila, že se mám o koho opřít,“ vypráví Oxana.

Podle pana Antonína Křoustka vypadají všechny první setkání s oběťmi domácího násilí podobně. „Ta osoba, která našla odvahu svoji situaci řešit, vypravuje, ona sama popisuje, co se u ní odehrává. Bohužel, za těch pět let, co radíme a pomáháme, nechci si hrát na nějakého všeználka, jsou ty příběhy stejné jako přes kopírák,“ smutně krčí vedoucí Bílého kruhu bezpečí.

Celá řada lidí si myslí, že Bílý kruh bezpečí pomáhá jen v těch nej nej nejhorších situacích

Paní Oxana se také díky Bílému kruhu bezpečí postavila na vlastní nohy. „Dali mi konkrétní rady, kam se obrátit, komu zavolat. Také mi pomohla bývalá soudkyně paní Salichová.“ Podle pana Křoustka Bílý kruh funguje hlavně jako psychologická podpora. „V kteroukoli denní domu mohla paní Oxana zavolat, byli jsme v kontaktu s obecním úřadem, kde paní Oxana bydlí. Dělali jsme prostředníka tam, kde se pomoc mohla najít.“

Takové příběhy se šťastným koncem jsou podle pana Křoustka v převaze. „Celá řada lidí si myslí, že Bílý kruh bezpečí pomáhá jen v těch nej nej nejhorších situacích, vraždy, znásilnění a podobné věci, což je pravda. My ale pomáháme i v těchto případech, jako je případ paní Oxany, která se nebojí o tom, co zažila, mluvit.“

Celé jsem to zvládla díky soudkyni Barbaře

Celé povídání byl Antonín Křoustek schopen i odlehčit. Pomáhal oběti závažné trestné činnosti. „Starší paní jsme půl roku připravovali na soud, jednou z těch našich činností je, že osoby doprovázíme přímo na hlavní líčení k soudu. Paní měla být vyslechnuta bez přítomnosti pachatele, já jsem s ní asi dvě hodiny při čekání povídal o všem možném, o pečení, o zakládání zemědělských družstev. Výpověď zvládla výborně a na zpáteční cestě říká: to jsem zvládla jenom díky, to jsem se tak začepířil, že mi poděkuje, a ona dodala: díky tomu, že sleduji soudkyni Barbaru,“ směje se při vzpomínce Antonín Křoustek.

Bílý kruh bezpečí funguje na Vysočině pátý rok. Každé úterý se v poradně střídá 23 dobrovolníků, kteří pomáhají obětem trestních činů dostat se z toho nejhoršího.

autor: Tamara Pecková
Spustit audio