Kantoři bývali na vesnici vážení, ale živořili
V úterním Tandemu jsme si povídali s genealožkou Blankou Lednickou. A protože se blíží školní rok, zastavili jsme se u života učitelů na přelomu 18. a 19. století.
A nebyl to život jednoduchý. Přestože patřil kantor spolu s farářem a lékařem k nejváženějším občanům obce, často jeho rodina živořila. Původně byl placen v naturáliích, rodiče žáků mu dávali obilí, mouku, vajíčka… Ale většinou je žáci nenosili dobrovolně, pan učitel pak musel sám rodiny obcházet a o svou almužnu prosit. Proto se kantoři velmi často stěhovali, jejich kočovný život překvapil i samotnou Blanku Lednickou. Často za svůj život vystřídali i pět, šest škol a stěhovali se mnohdy dál než 50 kilometrů, což nebylo zvykem.
Od 19. století směly učit i ženy, ale nesměly být provdané. Důraz se kladl na „čistotu“, tedy panenství, aby svým žačkám nebyla kantorka v té době špatným vzorem.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
