Bohumil Vostal: Všude v zahraničí zdůrazňuji, že jsem z Třebíče

4. únor 2015

Z rodné Třebíče to Bohumilu Vostalovi trvalo do Bruselu, kde je nyní zahraničním zpravodajem České televize, celkem 15 let. „Hned po tom, co jsem dostudoval v Třebíči gymnázium, jsem dostal velkou šanci v tehdejším deníku Rovnost začínat jako reportér. To bylo opravdu něco neskutečného. Bez žurnalistické zkušenosti jsem mohl dělat rozhovor s kardinálem Vlkem, doprovázet velvyslance z Izraele, psát různé reportáže od cesty novým policejním člunem po Dalešické přehradě až po drogy mezi mladými na Třebíčsku,“ zamýšlí se v Dobrém dopoledni.

S těmito články v ruce už se pak v Praze hledalo místo v novinách lépe. Bohumil Vostal se přes Zemské noviny, Svobodné slovo dostal jako elév až do české redakce do BBC. „Štěstí přeje připraveným. Na kurz rozhlasové žurnalistiky pro studenty, kam jsem se přihlásil, zavolal šéf tehdejší redakce BBC Vít Kolář, který potřeboval studenty pro překlad zahraničních novin a přípravu zpráv, to je ostatně jejich politika dávat mladým šanci,“ vzpomíná Bohumil Vostal. Nakonec přišla příležitost i v České televizi.

Dědeček v Třebíči maloval a točil filmy

V Třebíči má rodina Vostalů kořeny. „Všude v zahraničí zdůrazňuji, že jsem z Třebíče. Že tady je nejzachovalejší středověké židovské ghetto ve střední Evropě, že je Třebíč památka zapsaná na seznamu UNESCO, všechny sem posílám,“ říká Bohumil Vostal.

Stejné jméno nosil i dědeček Bohumila Vostala, který byl třebíčským amatérským malířem. Byl aktivní, vedl kroužek amatérských výtvarníků nebo organizoval výstavy. „Nedávno jsem objevil jeho film z roku 1959, na kterém je akademický malíř, textilní výtvarník a zakladatel české tapiserie Antonín Kybal. Na výstavě Expo 1958 v Bruselu získal Kybal cenu za instalaci Československý vkus. Domluvili jsme se s Akademií výtvarných umění, že na svém internetovém serveru artyčok.tv tento film zpřístupní. Každý uvidí, jak tehdy vypadal malířský kurz i jak vypadal Ptáčov u Třebíče před 50 lety.“ Film si můžete pustit zde.

Zpravodaj musí být hlavně dobrý novinář

Podle Bohumila Vostala u novinářů nejde tolik o to, jaké umí jazyky. „I když umět jazyk té země, kam zpravodaje Česká televize pošle, je velkou výhodou. V Bruselu se většinou všichni domlouvají anglicky, například tiskové konference v Evropské komisi probíhají i ve francouzštině. Nejde ale o to, aby byl člověk dobrý překladatel nebo tlumočník, měl by být hlavně dobrý novinář, jazyk se pak vždycky dokáže doučit.“

Bohumil Vostal s moderátorkou Dášou Kubíkovou

Pro televizi se začíná živými vstupy někdy i v šest ráno, ale hlavním vysílacím časem jsou Události. „To je výkladní skříň zpravodajství,“ říká Bohumil Vostal. „Pokračuje se pořadem Horizont na ČT 24 a dále pak Události, komentáře, není to někdy snadné, když se končí až v jedenáct v noci.“ Kdo se stará o vizáž zpravodajů? „Nikdo,“ směje se Bohumil Vostal. „Je tam jen kameraman a já. Dostaneme manuál, jak máme vypadat, že je dobré mít oblek a kravatu, ale jsou také místa, kde oblek není nutný. Pro nás je nejdůležitější hlavně na to místo dojet a včas podat informace.“

Největší zážitek? Sir Nicolas Winton

I když se Bohumil Vostal dostal do blízkosti největších osobností světové politiky, nejvíce si váží několika setkání a rozhovorů se Sirem Nicolasem Wintonem, který před válkou zachránil z Československa 669 dětí. „On všechno zvládá skvěle s vtipem i černým britským humorem. Loni na jeho narozeniny jsme dostali pozvánku přímo k němu domů. Když je někomu 105 let a pořád udržuje skromnost, říká vám věci, které jsou opravdu moudré, pamatuje si, co se stalo před 90 lety a popisuje to tak, že se tomu musíte smát, nebo že vás to chytne za srdce, tak to je pro mě veliký zážitek,“ vzpomíná zpravodaj ČT v Bruselu Bohumil Vostal.

autor: dak
Spustit audio