Carnivora znamená masožraví predátoři, causa je něco kontroverzního. A to návrat šelem je

15. květen 2015

V České republice je pouze jedna stálá smečka vlků, která se nachází v CHKO Kokořínsko pod Bezdězem. „Je to první smečka. Zatím stále více vlků mizí, než aby se u nás usídlovali, což je velká škoda a také o tom film Causa Carnivora pojednává,“ rozpovídal se o svém posledním filmu novoměstský rodák, fotograf a režisér dokumentů Jan Svatoš.

Jan Svatoš ho se svým týmem natáčel rok, během kterého se na Kokořínsku usadila vlčí smečka. „Vlastně ten film vznikal i delší dobu, protože jsou v něm použity záběry vlčích hlídek, které už dvanáct let šelmy monitorují. Takže ten film vznikal poměrně dlouho.“

Lidé, kteří s šelmami pracují 15 let, měli štěstí je vidět jen jednou

Šelmy jsou velice plaché, je to jiné natáčení než s lidmi. „Ptali jsme se lidí, kteří s šelmami pracují patnáct let, během té své práce je viděli jenom jednou nebo dvakrát, více neměli to štěstí. Přesto jim věnují energii a to je nesmírně inspirativní.“

S vlčími hlídkami se Jan Svatoš setkal při natáčení svého předchozího filmu divoČINY, za který byl oceněn na dvou mezinárodních festivalech. „Zjistil jsem, že ten film obsahuje témata, která by se vyplatilo otevřít v samostatném dokumentárním snímku. Proto vznikl film, který je zaměřen pouze na návrat šelem. Ale nejen do České republiky, uchopil jsem téma ve středoevropském kontextu,“ vysvětluje Jan Svatoš.

Návrat velkých šelem do našeho prostředí stále kontroverzní je

Lidé se z Causy Carnivory dozvědí, jak se s šelmami žije třeba v Německu, Polsku nebo na Slovensku. „Carnivora znamená masožravci, masožraví predátoři, šelmy. Causa je něco kontroverzního, mediálního. Návrat velkých šelem do našeho prostředí stále kontroverzní je. Není to přírodopisný dokumentární film, zabývá se sociologickým aspektem, proč a kdo se šelmám věnuje a proč bychom je tady měli chtít mít a případně, co nebo kdo jim brání v jejich návratu.“

Svými dokumentárními filmy se Jan Svatoš snaží rozvířit stojaté vody a tím lidi vlastně nutí nad tématem přemýšlet jinak. „Svůj názor nikomu nevnucuji, jsem režisér, říkám to slovo rád i u dokumentů, je to můj osobní názor. Nereprezentuji tím názorem nějakou většinu. Ale pro ten film jsem si vybral lidi, kteří se této problematice věnují několik let. S těmi zahraničními odborníky vzniká výpovědní hodnota, které bychom měli věnovat pozornost,“ myslí si Jan Svatoš.

Vysočina je důležitá pro migraci nejen velkých šelem, ale zvířat obecně

Film vznikal v německé Lužici, štáb hodně času strávil také na česko-polsko-slovenském trojmezí, konkrétně v Západních Karpatech a v Národním parku Malá Fatra, odtud k nám přichází některé šelmy. „Část filmu se odehrává na Vysočině, konkrétně oblast Žďárských vrchů je velmi důležitá pro migraci nejen šelem, ale zvířat obecně. Několik šelem bylo bohužel na dálnici zabito.“

Dokumentární tým Jana Svatoše jezdí ve třech. „Já jsem režisér a moje manželka Romi Straková je kameramanka, a ještě s námi jezdí buď produkční nebo zvukař nebo jeden člověk, který zvládá obojí. Okamžitě jsme schopni odjet. Když mi Mirek Kutal z vlčích hlídek zavolal, že našli rysí kořist, okamžitě jsme byli schopni vyjet do kopců. To je obrovská výhoda,“ vypraví režisér filmu Causta Carnivora Jan Svatoš.

V pondělí 18. května v 19 hodin bude film v moravské premiéře uveden v kulturním domě Novém Městě na Moravě.

autor: Tamara Pecková
Spustit audio