Celý radioamatérský svět čeká na telegrafické spojení se Severní Koreou
Když bylo Ladislavu Prajsnerovi 16 let a studoval na střední průmyslové škole ve Žďáře nad Sázavou, kupoval si časopis Amatérské rádio. Když narazil na rubriku DX zprávy, bylo o jeho celoživotním koni rozhodnuto. „DX označuje spojení na dlouhé vzdálenosti a spojení se vzácnými zeměmi. Tak si říkáme. Já jsem DXman,“ přiznal v Dobrém dopoledni Tamaře Peckové.
Zkušenější kolega, který vysílá pod OK2 ABU, mu v roce 1966 ukázal první spojení. „Ale musíš se naučit telegrafii, morseovku. Za dva měsíce jsem k němu přišel, odnesl jsem si pásky. To bylo před prázdninami, celé léto jsem zupal morseovku a v záři se šel ukázat. On povídá: no, docela dobrý. Potřebuješ přijímač, a musíš poslouchat na pásmech. Tam je rušení, úniky, signály se mění a podobě. Stal jsem se radiovým posluchačem. Tři roky jsem poslouchal a trénoval morseovku,“ vyprávěl Ladislav Prajsner. Po třech letech složil zkoušky a získal koncesi OK2 PAY. Tahle značka se prý moc líbí americkým radioamatérům, ve volném překladu značka znamená dobrý k placení.
Radioamatér buď hledá stanice, nebo volá výzvu
Jak popsat radioamatérství? „Sedíte u zařízení a navazujete spojení prakticky s celým světem. U nás je vydaných před 5 tisíc koncesí, někdo má dvě značky, tři značky. Aktivních amatéru je v Česku tak tisícovka a do toho počítám i ty, kteří za rok udělají deset spojení. Já jim mám osm až deset tisíc. Jsou závodníci, kteří udělají 40 tisíc spojení za rok.“
Radioamatér buď hledá stanice, nebo volá výzvu. „A pak čeká, kdo zavolá. To je jako detektivka, ale to mě moc nebaví. Mě spíš baví hledat stanice. V době internetu máme velikou výhodu, ale všechna pro mají i svá proti. Díky němu máme neuvěřitelný přehled. Je neskutečné, co tam najdete například o radioamatérských expedicích.“
4U1UN. To je stanice Organizace spojených národů
To jsou podle Ladislava Prajsnera blázni, kteří jedou na 14 dnů třeba do Antarktidy. „Větry, bouře, medvědi, tučňáci, jen si to představte a odtud oni vysílají. Je 339 radioamatérských zemí na světě. Do toho patří třeba Vatikán, nebo 4U1UN, to je stanice Organizace spojených národů. Mám všechny. Na telegrafu mi chybí Severní Korea, protože tam se nesmí vysílat. Celý radioamatérský svět čeká na Severní Koreu.“
Ladislav Prajsner dokonce zažil mistrovství světa dvojic. „Jel jsem tam s Karlem Matouškem, OK1CF. Závodění: tady je nějaká azimutální mapa, kdy víme, že Japonci jsou 45 stupňů, Američani zhruba 300 a teď se octnete v Kalifornii, azimutální mapa San Francisca je úplně jiná. Neměli jsme zkušenosti, v kterou dobu máme antény směřovat, nevěděli jsme nic. Závod trval 18 hodin, navázali jsme 2300 spojení. Z 56 týmu jsme byli 23. Což bylo docela dobrý,“ vyprávěl Ladislav Prajsner.
Nejlepší DXman na světě
Ladislav Prajsner patří k nejlepším DXmenům na světě. „To je celoroční záležitost, vy musíte za celý rok navázat co nejvíc spojení s co nejvíc radioamatérskými zeměmi. Loni se mi podařilo udělat 272 zemí, plus 40 zón. Radioamatéři mají celý svět rozdělený na 40 zón, my jsme v zóně 15, Japonci 25 a tak dále. Všechna ta spojení musí být správně zapsáno, to se vše kontroluje. Jestli ta spojení proběhla, když to nesouhlasí, tak to vyškrtnou,“ vysvětluje radioamatérský sport Ladislav Prajsner z Ostrova nad Oslavou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
