Cílem základního výzkumu není vymyslet lék, cílem je pochopit, jak to v těle funguje

Největší část budovy zaberou domácí myši. „V plném počtu by jich mělo být zhruba 6 až 7 tisíc, bude to největší sbírka linií odvozených z volně žijících populací myší na světě. Volně žijící se odlišují od laboratorních, ty se používají v biomedicínském výzkumu. Tyto laboratorní myši ale pokrývají velmi malou část genetické variability toho druhu jako takového,“ vysvětluje důvody, proč vědci ze Studence pracují s potomky volně žijících myší.

Výsledky výzkumu na laboratorních myších se nedají zobecnit na druh myší jako takový

Pro vysvětlení si Josef Bryja půjčuje člověka. „Chtěla byste studovat všechno, co na člověku funguje, různé nemoci, jednotlivé procesy a studovala byste jenom jednoho člověka, nebo malou skupinu lidí blízce příbuzných, to se potom výsledky na těch laboratorních myších nedají zobecnit na druh myší jako takový, proto máme kmeny odvozené z volně žijících populací,“ vysvětluje Josef Bryja.

Největší dosavadní sbírka takových myší byla na univerzitě v Monpellier. „Nemají dál prostředky na provozování sbírky, takže se převeze k nám do Studence. Ve Francii byla skupina vědců kolem jednoho profesora, ten odchází do důchodu, tak se to celé rozpadne a výzkum nepokračuje. Jsou rádi, že tady vzniklo zařízení, které umožní převzít tyhle linie, které se tam po třicet let kříží a udržují v čistém genetickém stavu, aby se mohly dál využít,“ upozorňuje Josef Bryja.

Laboratorní myš mezi ptáky je zebřička

Další skupinou, kterou budou chovat v novém chovném zařízení ve Studenci, jsou drobní pěvci. „Z nich největší část budou tvoři zebřičky, což jsou malí barevní australští pěvci. To je jakási laboratorní myš mezi ptáky, používá se jako modelový druh ve výzkumu. Je znám jejich kompletní genom, velmi dobře se množí v zajetí, mají spoustu dalších vlastností, díky kterým se dají používat jako vhodný modelový druh pro biologický výzkum,“ představuje budoucí obyvatele nové chovné stanice Josef Bryja.

Třetí skupinu tvoří ocasatí obojživelníci čolci. „Toto zařízení ve Studenci je značně unikátní, výzkum je spojen se studiem termální biologie, vlivu teploty na život zvířat. V současné době se rozvíjí projekty, které studují metabolismus zvířat v důsledku klimatických změn, jaký to bude mít dopad nejen na obojživelníky, ale na celý ekosystém, kde zvířata žijí.“

Snažíme se poznat, jak svět kolem nás funguje

A k čemu to všechno, co ve Studenci zkoumají, je? „Základní výzkum, čímž se zabýváme, znamená, že se snažíme poznat, jak svět kolem nás funguje. Bez tohoto základního poznání se nemůžeme posunout dál dopředu a nemůžeme svět žádným způsobem zlepšovat. Ale těžko se to lidem vysvětluje, tento základní výzkum platí stát, platí se z daní, vyspělé státy to tak dělají dlouho,“ vysvětluje Josef Bryja.

Základní výzkum je hodnocený jinak, než aplikovaný. „Ten se dá hodnotit, podle toho, kolik investorům přinese patentů, zisku. Cílem základního výzkumu není vymyslet lék, cílem výzkumu je pochopit, jak to v těle funguje, aby někdo na základě těchto informací mohl ten nový lék vymyslet,“ vysvětluje principy základního výzkumu ve vědě Josef Bryja, vedoucí detašovaného pracoviště Akademie věd České republiky Ústavu biologie obratlovců ve Studenci.