Cyklistika je kolektivní sport. Jednou tým pracuje pro mě, jindy je to naopak, říká Jan Hirt

19. červenec 2016

Jan Hirt vyhrál letošní ročník cyklistického závodu Kolem Rakouska. Je to jeho první etapový závod, který celkově vyhrál. „Byl to velký zážitek a jsem rád, že jsem vyhrál. Jel jsem ho loni, to jsem byl třetí, tak jsem rád, že tam byl letos nějaký progres,“ smál se pětadvacetiletý cyklista z Moravských Budějovic Jan Hirt v Dobrém dopoledni Tamary Peckové.

Jan Hirt začal s cyklistikou až ve 14 letech, do té doby hrál hokej. Souběžně s ním na kole jezdil, vždycky sám, bez trenéra. Až ve 14 letech se stal členem sportovního oddílu Favorit Brno. Před rokem získal profesionální smlouvu a oba ročníky etapového závodu Kolem Rakouska jel v dresu polské profesionální stáje CCC Sprandi Polkowice.

Mám raději kopce, čím delší, tím lepší

„Jednou, dvakrát za rok máme soustředění. Většinou ve Španělsku, na Mallorce nebo na pevnině u Valencie. Jinak bydlíme doma a individuálně sami. Já posílám údaje z počítače a sportovní ředitel se na moji denní práci může podívat. Teprve od letošního roku pracuji s trenérem, v Rakousku jsem se cítil dobře, měl jsem dobré nohy,“ vyprávěl Tamaře Peckové v Dobrém dopoledni.

Se svou tělesnou konstitucí dává přednost spíše horským etapám. „Cíle etap jsou na Kitzbühel Hornu, kde se jezdí závody světového poháru ve sjezdovém lyžování nebo na Grossglockneru, ten je ve výšce 2600 metrů. Závod je to hodně těžký, většinou trvá osm dní. Každý den je úplně jiný. Mám raději kopce, čím delší, tím lepší, čím se finišuje ve vyšší nadmořské výšce, víc mi to vyhovuje. Je to asi postavou, nejsem tolik osvalený, nevážím tolik. Zase mám problémy na těch rovinných a větrných etapách, tam se mě tým snaží chránit, aby na mě nefoukalo,“ uvažoval Jan Hirt.

Mnozí to tak nevnímají, ale cyklistika je týmový, kolektivní sport

„Teď tým podržel mě a na příštím závodě podpořím někoho já. Někoho, kdo je dobrý na roviny. Tak to prostě je. Mnozí to tak nevnímají, ale cyklistika je týmový, kolektivní sport. O jednotlivcích je to spíše v mládežnických kategoriích, až od juniorů začíná práce pro tým. Kdy jezdci pracují pro jednoho. Je dobré dodržovat pokyny šéfů, oni vás pak mohou doporučit a vy se potom dostanete do profesionálních stájí,“ vysvětluje Jan Hirt.

Do závodu Kolem Rakouska nastupoval jako lídr týmu. „Také jako největší favorit závodu, loni jsem skončil třetí a z těch dvou, co tam startovali loni, nikdo nepřijel, takže jsem startoval i s číslem jedna na zádech. Bylo jenom na mě pozici potvrdit. Nervozita tam je, měl jsem strach z rovinatých úseků, abych nenabral velkou ztrátu, do kopců jsem si věřil,“ vzpomíná na průběh závodu Kolem Rakouska jeho vítěz Jan Hirt.

Bylo to legrační, ale z jeho pohledu to muselo být opravdu velmi nepříjemné

„Když jsem byl mladší, cyklistikou jsem žil víc, chtěl jsem vidět každý přenos. Teď se podívám alespoň na výsledky. Stejné to je u Tour de France,“ přiznal mladý cyklista. Jedna z letošních etap byla ale jiná. Jan Hirt měl na mysli etapu s číslem 12, kdy favorit celého závodu Chris Froome musel několik desítek metrů kvůli kolizi s motorkou běžet bez kola. „To, co se stalo Chrisi Froomeovi, to jsem viděl poprvé v životě, vypadalo to komicky, a ještě když mu dali to malé kolo, kde mu nepasovaly pedály. Bylo to legrační, ale z jeho pohledu to muselo být opravdu velmi nepříjemné.“

A cíl mladé cyklistické naděje, jak o něm hovoří odborníci? „Vyhrát alespoň jednu etapu na Tour de France,“ což by se teoreticky mohlo podařit i se stájí CCC Sprandi Polkowice. „Loni stáj dostala divokou kartu na Giro d´Italia, tak uvidíme, jaké plány jsou na další závody,“ usmívá se mladý cyklista z Moravských Budějovic Jan Hirt.

autor: Tamara Pecková
Spustit audio