Daniel Škarka: Nastoupit do zaměstnání mnoha rodinám sníží životní úroveň

„Terénní program vznikl před necelým rokem. Začínali jsme ve dvou lokalitách. V Jihlavě na Havaji a v Telči na Cihelně. Náš první úkol byl hledání náhradního bydlení lidem z Havaje. Měli jsme na to čas. Některé rodiny si našly bydlení samy. Většina z nich odcházela do podnájemních bytů. V současné době je na Havaji jedna rodina,“ popisuje začátky Terénního programu jeho vedoucí Daniel Škarka.

Petře Rybářové je 25 let, v sociálně vyloučených lokalitách se pohybuje už delší dobu. Na jihlavské Havaji ještě za studií zakládala dětské centrum, místní rodiny ji tedy znaly. Jak na ní zapůsobilo prostředí Havaje úplně poprvé? „Některé rodiny měly čisťoučko, vypíglováno a některé rodiny ne. Je to případ od případu. Největší šok byl pro mě, že velké množství lidí žije na malém prostoru, hodně dětí, to bylo největší překvapení.“

Díky maturitě syna pomáhám

Dana Cínová vyrostla v jihlavské romské komunitě. Maturita jejího syna znamenala nový a šťastný začátek: „To díky jeho úspěchu teď pomáhám ostatním, sama vím, že je to možné. K práci terénního pracovníka jsem dostala přes úřad práce, na pohovoru bylo deset uchazečů a vybrali mě, to jsem měla velkou radost.“ Díky jejím vazbám na sociálně vyloučené obyvatele se pracovníkům jihlavské charity daří budovat důvěru.

Terénní pracovnice Petra Rybářová přiznala, že díky kolegyni Daně Cínové je práce v terénu mnohem snazší. Klienti se s problémy obracejí přímo na Danu. „Domluvím schůzku a přijdeme s Petrou. Já se kolikrát cítím trapně, že oni nám děkují, že jsme jim pomohli. My jsme rádi, že jim pomůžeme, že něco vyjde.“

Práce se sociálně vyloučenými lidmi je běh na dlouhou trať, všichni tři se shodují na tom, že se musí začít u dětí: „Velkou radost máme, že díky programu kariérního poradenství se dostalo 6 dětí na střední školu.“

Nejvíce problémů je s financemi a také s ubytováním. „To jsou nejčastější věci, se kterými lidem v terénu pomáháme.“

Lidé, kteří žijí v nájemních bytech, v ubytovnách nebo v sociálně vyloučených lokalitách jsou závislí na sociálních dávkách: „Každá rodina má kalkulaci, co se jí vyplatí a co se jí nevyplatí. Pokud by měla žena jít na půl úvazku uklízet, tak nepůjde, protože si rodina finančně pohorší. Velmi zde funguje institut nelegální práce. O víkendu jde otec pracovat načerno a vydělá si třeba pětistovku,“ popisuje život lidí na sociálních dávkách Daniel Škarka a jedním dechem dodává, že řeč není jen o Romech.

Dostat se k lidem v ubytovnách je těžké

„Jeden z cílů naší služby je posilování práv našich uživatelů služeb. Pokud jim budeme dávat nějakou osvětu, posilovat jejich práva, poskytovateli ubytování se to nemusí líbit. On má radši jejich nevědomost, tak má větší šanci s nimi manipulovat. Neříkám, že to dělají, ale do ubytoven je těžké se dostat,“ vysvětluje Daniel Škarka.

I na tuto oblast se po posílení týmu terénních pracovníků jihlavská charita zaměří.