Dítě je největším nepřítelem hodin, říká jejich výrobce Oldřich Růžička
Tikání má velký vliv na psychiku člověka, to ví výrobce velkých podlahových hodin Oldřich Růžička z Třebíče. „Ideální počet kmitů, asi 60 tiků za vteřinu, dosahují podlahové hodiny, které mají kyvadlo delší než jeden metr a těžiště je ve výši jednoho metru. Vzniká matematické kyvadlo, kdy doba kyvu je jedna vteřina. Pokud je kyvadlo kratší, doba tikání je vyšší, to mají nástěnné hodiny. Třeba kolem 80 tiků za minutu. Labilní a méně odolní jedinci toto nesnesou a musí hodiny přenést přes dvě místnosti,“ usmíval se v Dobrém dopoledni výrobce hodin z Třebíče Oldřich Růžička.
Ten nemá doma hodiny, koukne z okna a ví přesně, kolik je hodin. A ani v obchodě Dědečkovy hodiny žádné tikání neuslyšíte. „Máme tam 350 hodin a je tam ticho. Můžu vyzkoušet, jak dlouho to vydržím, za jak dlouho se zblázním,“ směje se Oldřich Růžička.
Zákazníka většinou přesvědčíme, že chce úplně jiné hodiny
Na výrobě velkých hodin spolupracuje mnoho lidí. „Začínáme návrhem od zákazníka, který má nějaké přání. My ho většinou přesvědčíme, že chce jiné hodiny. Návrh jde k truhláři, truhlář vyrobí hodiny, předá to sklenáři, ten to zasklí, pak rytec, který vyryje do skla monogram, fazetu. Pak Nastoupí hodináři, kteří na to ručně vyrobí rytá závaží, kyvadla, ciferníky. Může se to pozlatit, takže třeba galvanovna. Pak nastupuji já a namontuji a prodám to zákazníkovi.“
Strojek v takových hodinách stojí na držáku. „Stroje jsou různě těžké. Nejsložitější píšťalové, rourové stroje mají závaží, které váží dvanáct, třináct, čtrnáct kilo a jsou tam závaží tři. Ty nejsložitější stroje váží i padesát kilo, plus bedýnka okolo.“
Podle našich největších hodin jsem si koupil auto
Oldřich Růžička podle velikosti hodin dokonce kupoval automobil. „Vyrábíme standardně dvoumetrové hodiny, mám auto s ložnou plochou dva metry čtrnáct. 95% hodin odvezeme smontované už na místo. Hodiny se postaví a nejdůležitější je, abych stihl brzo odjet. Zkrátka, než se zastaví, abych byl aspoň padesát kilometrů daleko,“ směje se Oldřich Růžička.
Jsou hodiny jednoduché a jsou hodiny složité. Čím jsou dražší, tím jsou složitější. „Jsou stroje rourové nebo píšťalové, kdy kladívka tlučou do devíti dlouhých mosazných tyčí. Obsluha takového stroje je velmi náročná, je dobré, když to obsluhuje pouze jeden člověk. V žádném případě to nesmí dělat děti. Děti jsou největší nepřítel hodin. Když otočí ručičkou v protisměru, tak je po hodinách. Dá se to opravit, je to opravdu hodně složité.“
Správná obsluha hodin je věda
Špatná obsluha hodin je za devadesáti potížemi s jejich bezchybným chodem. „Hodiny mají strojek osmidenní, desetidenní. Hodiny jdou na jedno natažení zhruba týden. Nesmí se natahovat ve chvíli, kdy se houpou hodinová závaží, jakmile se to udělá, lanka se natočí jinak, než to má být, a to způsobuje ty potíže,“ vysvětluje Oldřich Růžička, který hodiny vyrábí už dvacet dva let.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.