Děti na vozíku díky Černým koním pocítí znovu vítr ve vlasech, říká Tomáš Pouch

„Když máte pohybové omezení, tak se špatně dostanete například do lesa, lidi s pohybovým omezením to omezení vnímají víc. My jsme se takhle věnovali dospělým a pro děti nic nebylo. Nebyl výrobce kol, nebyla žádná možnost. Až loni nastal zlom, kdy se nám podařilo vyrobit vlastní výrobek, vlastní speciální kolo a s ním vyrazit mezi děti,“ vypráví Tomáš Pouch. Zájmeno my znamená Černí koně, z.s.

S handicapem jsem se vyrovnával dvacet let

Tomáš Pouch takové omezení zažil. Ve čtrnácti letech, v roce 1987, po autonehodě musel podstoupit podkolení amputaci. „Ale abych se s handicapem vyrovnal úplně, trvalo mi to dvacet let. Pomohlo mi jízdní kolo, jezdil jsem na závody, dostal jsem se mezi lidi, tohle fungovalo na mě a chtěl jsem, aby to mohli poznat i ostatní.“

Tomáš byl skoro rok bez protézy, pohyboval se pomocí berlí. Když vyrazil na pálení čarodějnic do vzdálené vesnice, přijela mu naproti maminka na kole. „Půjčila mi kolo, že si jako na něj sednu a jednou nohou se budu odrážet. Během té cesty jsem si vypracoval takovou techniku, jednou nohou jsem tu šlapku různě přetáčel. A pak už jsem z kola neslezl, berle zůstaly doma a já jsem byl venku pořád na kole. Během pár dnů jsem byl schopný vyjet každý kopec v okolí,“ usmívá se Tomáš Pouch.

Jako by vás pustili z vězení ven, ucítíte svobodu

„Znovuobjevení světa. To je jako by vás pustili z vězení ven, ucítíte svobodu. Už déle používám slovní spojení vítr ve vlasech, protože to symbolizuje pocit svobody. Když si zavřete oči a představíte si vítr ve vlasech, tak to dává pocit lehkosti, svobody a to je to, co handicapovaným chybí.“

Právě proto se teď Tomáš Pouch se svými Černými koňmi snaží sehnat peníze na stavbu dílny a větších prostor, kde by mohli speciální kola vyrábět. Ta vyrábějí lidé na vozíku, potřebují bezbariérový přístup, nějaké zázemí, potřebují si během dne odpočinout. „Proto jsme spustili na hithit.cz sbírku na novou dílnu. Přispět může úplně každý.“

Na jaře budeme předávat padesáté kolo

První kolo vyrobili na koleni, před rokem. Spočítali náklady na materiál, ten vyšel na 25 tisíc korun. Za tuhle částku dětská upravená handbiková kola prodávají. „Zkusme vyrobit deset kol, ty náklady nějak utáhneme, na každé kolo seženeme sponzora, aby to neplatili rodiče. Netušil jsem, že na jaře budeme předávat padesáté kolo. Na každé jsme sehnali sponzora, jenže dalších dvacet pět tisíc do toho dáváme my. To jsou ty vícenáklady, mzdy na toho, kdo je vyrobí, na toho, kdo sežene sponzora, mzdy pro účetní, cena za energie, ale my jsme neziskovka, kde na to máme brát? Snad budou sponzoři i na kola dražší. Prostě je budeme muset sehnat,“ přesvědčuje se nahlas Tomáš Pouch.

A pocit, když dítě z vozíku přesedne na speciální kolo? „Dítě, které má smutný život a vy mu ho rozzáříte, prostě mu vrátíte vítr do vlasů. To musí vidět a zažít každý,“ říká se slzami v očích jednonohý cyklista Tomáš Pouch.