Děti se za třicet let nezměnily, změnily se podmínky okolo nich, říká ředitelka mateřinek ve Žďáře

V osmé třídě chvíli uvažovala, že zkusí gymnázium a pak vysokou školu, po níž by se stala magistrou v lékárně, to byl plán číslo dvě, ale vyhrála střední pedagogická škola ve Znojmě. „Tam byla talentová zkouška. Z hudební stránky a taky jazykové, výrazný přednes, tělocvik, gymnastická sestava. Nebyla to žádná legrace, a potom ještě klasické zkoušky z matematiky a češtiny. Byla to tehdy výběrová škola,“ vzpomíná Iveta Klusáková.

Dnes je hodně hleděno na výkony i u malých dětí

Za třicet let praxe v mateřské škole může srovnávat. „Děti se v podstatě nezměnily. Potřebují naši lásku, zázemí a podněty k rozvíjení. Změnily se podmínky okolo, přibývá neúplných rodin, rodiče si svoji lásku trošku podmiňují, je hodně hleděno na výkony u i těch malých dětí, což podle mě taky není dobré. V tomhle to mají děti těžší, samozřejmě rodiče jsou více vytížení, a to je taky hodně znát,“ popisuje realitu 21. století Iveta Klusáková.

Podle učitelky je v dětech stále zvídavost. „Základem je rodinná výchova, na kterou se pokoušíme navazovat, ta je pořád základem. Někdy mi připadá, že na to rodiče zapomínají a spoléhají na školu, školku. Když čas vydělíte počtem dětí ve školce, tak kolik času můžeme na individuální přístup mít,“ ptá se Iveta Klusáková. Ve žďárských školách pracuje 59 pedagogů se sedmi sty dětmi. „Kapacita je 714, takže rodiče nemusí mít strach, místa ještě nějaká jsou.“

Díky věkově smíšeným třídám je zářijový provoz daleko klidnější než před lety

Na nový školní rok plánují otevření další batolecí třídy. „Jedna už nám funguje, velice se osvědčila a je o ni zájem. Je tam 16 dětí a musí s nimi být učitelka, která je hodně trpělivá. Jsou tam tři dospělé osoby, které se o ně starají. Mají svá specifika ve vzdělávání, je to především o sebeobslužných dovednostech, ale také o citové samostatnosti, adaptace trvá trošinku déle. Díky paní učitelce, která je vede, se s tím poperou dobře a pak se běžně začleňují do ostatních tříd a to zvykání už neprobíhá tak dramaticky,“ vysvětluje Iveta Klusáková.

Díky věkově smíšeným třídám, kdy nové mladší děti přijdou mezi starší spolužáky, je zářijový provoz daleko klidnější než před lety. „Starší kamarádi jim pomáhají a plačících dětí je méně, adaptace proběhne během čtrnácti dní. Dnes ale dítě mohou maminky psychicky zvykat už před samotnou docházkou. Mohou chodit do různých rodinných center, mají možnost navštěvovat kolektiv odmalinka,“ usmívá se Iveta Klusáková.

Děti, rodiče a učitelé mají společné cíle

Ředitelkou příspěvkové organizace mateřských školek ve Žďáře je Iveta Klusáková pár měsíců. Sází na dobrou komunikaci s rodiči, kteří mají například možnost častějších konzultačních hodin. „Chtěla bych podpořit týmovou práci mezi školkami. Ráda bych zamířila vzdělávání na environmentální výchovu. Vstupujeme do mezinárodního programu Ekoškola. Je to program, který vede děti k vlídnějšímu vnímání přírody, aby si vážily si životního prostředí. Je to hodně o spolupráci s rodiči. Děti, rodiče a učitelé mají společné cíle, rodiče to hodně nadchlo, je to něco nového. A taky bych ráda měla ve školkách dostatek dětí. Máme je nové a krásně zařízené, tak aby nebyly prázdné,“ popisuje své plány a sny Iveta Klusáková.