Dobrý řemeslník musí skloubit zručnost a chytrost, pak je to krása, říká Stanislav Holoubek

18. září 2017

Cech klempířů, pokrývačů a tesařů na Vysočině letos v září slaví patnácté narozeniny. „My jsme byli jediný kraj, kde ještě nebyl. Cech sjednocuje řemeslníky, pomáhá radami, pomáhá s dalším vzděláváním. Stará se o předávání nových technologií, vydává nové knihy. Literatura po roce 1989 chyběla. Cech sbírá poznatky řemeslníků a dává je dohromady, ať je to po praktické nebo odborné stránce,“ vysvětloval důvody pro vznik cechu jeho zástupce v Kraji Vysočina Stanislav Holoubek.

Jeho manželka Vlasta Holoubková si v Dobrém dopoledni posteskla, že o řemeslo není moc velký zájem. „Letos jsme do cechu pasovali asi dvacet dva absolventů. Podle našich zkušeností u řemesla zůstane tak pětina. A ti jsou většinou z rodinných firem, kteří mají zázemí a někoho, kdo se jim pak věnuje dál. Ti většinou ve studiu pokračují a absolvují s vyznamenáním.“

Není nic, co by mladé lidi motivovalo k tomu, aby šli k řemeslu

Její manžel Stanislav její slova potvrzuje: „Už dvaadvacet let hledáme odpověď na to, kdo jejich práci bude dělat. To je všeobecně, to se netýká jenom našich tří oborů. Legislativa je špatně nastavená, učňovské školství nefunguje tak, jak my bychom potřebovali. Tady není nic, co by mladé lidi motivovalo k tomu, aby šli k řemeslu. Preferují se střední školy. A navíc, když slyšíte, jak se dnes o řemeslnících a živnostnících mluví, to není moc dobrá motivace,“ smutně krčí rameny Stanislav Holoubek.

Manželé Holoubkovi, Cech pokrývačů a tesařů ČR s moderátorkou Tamarou Peckovou

Členem Cechu klempířů, pokrývačů a tesařů se může stát každý, kdo má o práci zájem. „Jestliže práci dělat chtějí, do cechu se můžou dát, ale musí ukázat, že něco umí. Když vidíme, že to dělá dobře, tak není problém do cechu vstoupit,“ říkají manželé Holoubkovi.

Je to o praxi, o zručnosti a o hlavě. V tom je ta krása

„Nikdo nechce moc dělat rukama, naše tři řemesla jsou obzvlášť těžká, je to práce ve výškách, svou roli hraje počasí, zima, teplo. Těch negativ je hodně, ale i svá pozitiva řemesla mají. Přijdete na střechu a stane se, že až tam si musíte během chvilky s prací poradit. Není všechno napsané na papíře nebo na výkresech. Je to o praxi, o zručnosti a o hlavě. V tom je ta krása. Správný řemeslník musí přemýšlet dopředu a rychle. Mě to motivovalo, čím ta práce byla složitější, tím víc mě bavila,“ vypráví Stanislav Holoubek.

Manželé Holoubkovi, Cech pokrývačl a tesařů ČR

Cech klempířů, pokrývačů a tesařů také nabízí vypracování odborných posudků na zhotovené střechy. „Posuzujeme kvalitu provedení práce. Jezdíme tak dvakrát do měsíce. Nejčastěji je práce špatně technologicky provedena. Může do střechy zatékat. Jednou byla tesařská práce tak špatně udělaná, že jsme raději utekli. Tesař to špatně zajistil, to bylo opravdu hrozné,“ stýská si Stanislav Holoubek.

Kolikrát vidím hrůzy už na začátku, ale říct si nic nedovolím

A jak Holoubkovi na ulici poznáte? Koukají na střechy. „To už je taková nemoc. Já, když vidím, že někde dělají střechu, vezmu dalekohled a koukám, jak si vedou. Kolikrát vidím hrůzy už na začátku, ale říct si nic nedovolím. Když střechu dělá firma, která je v cechu, to ano, to se ozvu, ale jinak přeci nemůžu,“ říká Stanislav Holoubek

autor: Tamara Pecková
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.