Fotografie z počátku dvacátého století stojí za příběhem nové knihy Markéty Hejkalové
Nejnovější knížka Markéty Hejkalové Měj mě rád/a je na světě čtyři dny, havlíčkobrodská spisovatelka na ní pracovala téměř čtyři roky. „Proč je tam to lomítko? Víte, já strašně dlouho hledám názvy svých knih, je to pro ně to nejtěžší. Jednou v březnu, když už kniha byla dopsaná, se mi to vybavilo. Měj mě rád. Věděla jsem, že je to ono. Ale když pak byla kniha skoro v tiskárně, uvědomila jsem si, že tohle přání nepatří jenom ženám, proto to lomítko,“ vyprávěla Markéta Hejkalová v Dobrém dopoledni.
Je to její nejrozsáhlejší kniha. „Byla jsem se svými nepravými vnučkami na chalupě, kam jsem kdysi ke strýci jezdila jako malá holka. Z toho je teď penzion, zajímají se o minulost. Moje vnučky se dívaly na fotografii ze začátku dvacátého století, na které byly taky tři holčičky. Najednou to byl ten okamžik, holčičky na fotografii se tak důvěřivé dívaly do toho fotoaparátu a taky do té budoucnosti, co je asi čeká. Propojení toho století, plynoucí osudy a co se s těmi lidskými osudy stane. Pak se do toho vetřely ty skutečné postavy,“ popisuje prvotní impuls k napsání své poslední knihy Markéta Hejkalová.
Vdova po Heydrichovi byla ve Finsku ve stejné době jako můj tatínek, mohli se potkat
Komunistický prokurátor Karel Čížek, vdova po Reinhardovi Heydrichovi Lina a také finský dramatik Mauno Manninen jsou také hrdiny knihy Markéty Hejkalové. „Lina se asi dvacet po válce vdala do Finska za divadelníka Mauna Manninena. Což byl jednak významný divadelník, ale taky to byl člověk vyhledávající skandály a také to byl syn finské klasičky dětské literatury Anny Swan. On si Linu nevzal z velké lásky, ale z touhy po velkém skandálu a také z finančních zájmů.“
Markéta Hejkalová se o této skutečnosti dozvěděla asi před deseti lety od finského bohemisty Eera Balka. „Lina byla ve Finsku ve stejné době, jako tam byl můj tatínek. Mě fascinovala představa, že oni se mohli potkat na helsinské ulici, což je pravděpodobné. Lidi z úplně jiných příběhu, z úplně nesouměřitelných světů, to byl tenhle moment, proč je Lina Heydrich v mé knize.“
Pro moji maminku byl Karel Čížek zosobněním zla
Karel Čížek byl komunistický prokurátor, který je v současné době známý z procesu s číhošťským farářem Josefem Toufarem. „Pro moji maminku byl zosobněním zla, protože byl prokurátorem v procesu s takzvanou Zelenou internacionálou. To byla skupina spisovatelů, která byla v roce 1952 odsouzena na mnoho let do vězení. Byli katolicky nebo agrárně orientovaní a jedním z nich byl můj dědeček František Křelina. Ten v knize nevystupuje, není to kniha autobiografická.“
Havlíčkobrodskou spisovatelku zaujala informace o tom, že syn Karla Čížka měl údajně působit jako psychiatr v Havlíčkově Brodě a že za ním jeho otec často jezdil na návštěvu. „To mě zasáhlo zase pro tu nesouměřitelnost příběhů a světů, že já jsem se s ním, s tím prokurátorem, mohla potkávat na ulici v Brodě, jako můj táta s Linou v Helsinkách. V knize je také syn Karla Čížka, ale je to vymyšlená postava. Protože syn nemůže za otce.“
Pokud budu příště na něčem tak složitém pracovat, pořídím si nástěnku
Jak se pracuje na tak složitém příběhu? „Pokud budu příště na něčem tak složitém pracovat, pořídím si nástěnku, na kterou si nakreslím schéma postav. Já měla sice speciální složku v počítači a různé bloky. Třeba přesný věk postav jsem neuhlídala. Jedna postava běduje, že půjde do důchodu, ale ono jí bylo 53 let, což bylo přeci jenom brzo. Musela jsem to potom upravovat,“ vypráví o práci na knize Měj mě rád/a její autorka Markéta Hejkalová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.