I sbormistr může mít při dirigování svého sboru husí kůži a stejný zážitek jako posluchač

15. prosinec 2017

Vánoční repertoár pelhřimovský Záboj začíná zkoušet už v září. Ještě před tím ale s výběrem zimního programu musí začít sbormistryně smíšené části Záboje paní Vlasta Veselá. „Procházím náš zábojácký archiv. Záboj vznikl v roce 1862, tak je kam sáhnout. Také mezi sbory si vyměňujeme noty, i takhle se to řeší. Ale jednoduché to není, jsme amatérský soubor, takže aby to pro soprány nebylo moc vysoko a pro basy moc nízko, nebo se to pak musí transponovat,“ vyprávěla o výběru repertoáru Záboje paní Veselá v Dobrém dopoledni.

„Obyčejně jsou to koledy, musí být v nějaké úpravě, zpíváme ve čtyřech hlasech, ne unisono, ta úprava musí být hezká. U koled vůbec, to je lidová písnička, to je dost náročné sehnat. Něco zpíváme opakovaně, třeba Adeste Fideles, tu zpíváme snad už pátý rok. První sloka je latinsky, druhá česky. Navíc publikum ji chce a my už ji umíme,“ směje se paní Veselá.

Po kořalce se nedá vůbec zpívat. Dobře se dá zpívat po pivu

Paní Veselá je přesvědčená, že vánoční repertoár je vůbec to nejlepší, co Záboj zpívá. „Líbí se lidem a líbí se i nám a máme plné sály. Pokud vím, kdo jednou přijde na náš koncert, tak už potom chodí každý rok.“ I letos budou zpívat na štědrovečerní půlnoční mši. „Tentokrát jsme to nedávali ani do programu, zpíváme každý rok. Rybovu vánoční mši uvádíme od roku 1988 několikrát za rok, je součástí každého vánočního koncertu, takže ani nepotřebujeme zkoušet. Umíme ji zleva zprava, to už zpíváme zpaměti všichni.“

Jak se členové pěveckého sboru vyrovnávají s chladným počasím, které doprovází většinu vánočních koncertů? „Já sama mám před vánoci často problém s hlasivkami. Snažím se nepít horké, nepít studené, musí se vlažné, nejíst ořechy, nepít kořalku například, po kořalce se nedá vůbec zpívat. Dobře se dá zpívat třeba po pivu, nesmí se ho ale vypít moc. Radši zpívám po pivu než po vínu,“ usmívá se paní Veselá. A co zima? „Musíme to nějak vydržet,“ krčí rameny sbormistryně.

Zpěváci někdy brblají, že se jim nové věci nelíbí, nakonec mi ale dají za pravdu

Málokdo si uvědomuje, jak velká dřina na sbormistra při dirigování čeká. „Bolí celé tělo, když máte mít hodinový koncert zvednuté ruce, opravdu pak bolí všechno. Při zkouškách je ale tak poctivě nezvedám. Na zkoušku se taky musím připravit. Doma si vše přehraju na klavír, každý hlas zvlášť, abych věděla, jak má znít, pak vše dohromady,“ vysvětluje Vlasta Veselá.

„Pokud zkoušíme novou věc, což budeme na jaro hned v lednu, musím si promyslet, jak chci, abychom to zpívali, jak chci, aby skladba zněla. Každá věc, kterou přinesu, se sboru taky nelíbí, to zpěváci někdy brblají, nakonec mi dají za pravdu, že to hezké je. Já to tahle vždycky demokraticky rozhodnu, co budeme zpívat,“ směje se sbormistryně pelhřimovského Záboje.

Když je to špatné, tak nemám husí kůži, tak mám vztek

I ona, jako zkušený sbormistrový harcovník při skladbách, které zná nazpaměť a slyšela je mnohokrát, zažívá pocity jako obyčejný posluchač. „Já mám husí kůži, ale když je to špatné, tak nemám husí kůži, tak mám vztek.“ Pěvecký spolek Záboj letošní vánoční koncerty uvede v kostele sv. Víta v Pelhřimově 15. prosince v 18 hodin a 17. prosince od 16 a od 19:30.

autor: Tamara Pecková
Spustit audio