Itala z jihu v Římě považují za Afričana, ale to Římana na severu taky, říká Jan Bárta
Cesta Jana Bárty do Itálie byla na život a na smrt. „Nemohl jsem z náboženských a politických důvodů studovat. Touha po svobodě a studiu, nálepka katolictví, plus rodinné politické důvody, které byly silně do pravice, mě vedly k tomu, že jsem neviděl jinou možnost. Mně bylo jedno, jestli mě chytnou nebo jestli to vyjde. Ztrácel jsem tady štěstí. Zaplať pánbůh se to povedlo,“ vyprávěl v Dobrém dopoledni důvody odchodu do Itálie farář z Ledče nad Sázavou.
Strýčkové ho před cestou vybavili základy latiny, ale jinak neuměl ani slovo italsky. „Věděl jsem, že tam je Nepomucenum , kde člověk bude ubytovaný, kde může studovat. Měl jsem tam známosti, které jsem sice neznal, ale věděli o mně, že tam přijdu. Ale začátky byly těžké,“ vzpomíná Jan Bárta.
V italštině existuje šest způsobů, jak se vyjádřit v minulém čase
Všichni říkají, že prý italštinu se rychle naučíš. „Čím více ji studujete, tím těžší ten jazyk je. Jiná je na jihu, jiná je na severu. Nemám na mysli nářečí, myslím vyjadřovaní gramatické. Tam máte šest způsobu, jak se vyjádřit v minulém čase. Ta řeč je velmi krásná, je to podle mě nejkrásnější jazyk na zpěv. Je to krása,“ rozplývá se nad románským jazykem Jan Bárta, farář z Ledče nad Sázavou.
Když Jan Bárta do Itálie emigroval, psal se rok 1979. „Podvědomě cítíte, že se nemusíte bát útlaku, estébáků. Tady měl člověk pořád strach. Přijdete tam a tenhle fenomén tam nemáte. Nezapomenu na to, když jsem se chtěl vykoktat ve vlaku, kam jedu, o co se jedná. Musel jsem se rychle dostat do Říma, aby mě neposlali policisté na velvyslanectví. Ta jejich pomoc, ten ničím nerušený úsměv, na to do smrti nezapomenu.“
Itala z jihu v Římě považují za Afričana, ale to Římana na severu taky
Jan Bárta se snažil co nejvíce poznat kulturu. „Musel jsem opravdu velmi poctivě studovat, pracovat. Ale chtěl jsem zemi a mentalitu Italů poznat. Zajedete do Kalábrie, tam je malá vesnička. Koukáte na kostel a vidíte Giottovu fresku ze 13. století. Plus člověk nasával atmosféru na univerzitě. To bylo něco neoddělitelného od mého života v Itálii.“
První prázdniny strávil v rodině ve Veroně, v oblasti Veneto, tam se v italštině velmi zdokonalil, ostatně do Verony se vrací, když do Itálie jede v současnosti. Zná obyvatele Jižního Tyrolska, regionu Veneto, Říma a Sicílie. „Všude je jiná mentalita. Když řeknete ve Veroně: já jsem z Říma, odpoví vám, to už je sever Afriky. Když v Římě řeknete, že jste z Kalábrie, tedy z jihu, odpoví vám, že už je to střední Afrika.“
Milano je průmyslová špajzka Itálie
„Na severu jsou lidé pracovití, Milano je průmyslová špajzka Itálie. Těm se nelíbí, že se vše dává na jih. Chtěli by být samostatní. Na Sicílii je historicky daná jiná mentalita. Arabové, Řekové, všechny jižní národy. Je to jiné jak kulturně, tak mentalitou. Jak to dát dohromady? Nese to s sebou etnické rozdíly. Něco mají ale všichni společné: respekt, úctu a slušnost. To mi tady chybí,“ smutně se usmívá Jan Bárta.
A jídlo? „Co část, to vlastní kuchyně. Všechno italské jídlo miluji. Sýry, víno, jejich pastasciotta, ta rajčata na přípravu jídel, je vynikající. Z Itálie si domů vozte jídlo,“ vzkazuje Jan Bárta.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
