Jedno náhodné setkání ho přivedlo k záchraně opic nosatých. Pomáhá jim ze Žďáru nad Sázavou

Už jako malý se o ekologii a přírodu zajímal. „Pamatuju si, že když jsme byli se školkou v ZOO, nemohli mě odtud dostat. Vystudoval jsem ochranu životního prostředí, ale nemohl jsem najít práci, která by mě naplňovala. Obor jsem úplně opustil a jednou v létě mi kamarád říká, že má pro mě práci: hledají ošetřovatele krokodýlů tady v jednom areálu na Vysočině. Ten den jsem tam jel a už jsem tam zůstal,“ vyprávěl velkou oklikou příběh, jak se dostal k záchraně nosatých opic na Borneu.

Náhodné setkání se známým zoologem bylo nejspíš zinscenováno

Krokodýly na farmě ještě neměly, ale už tehdy tam byla koťata tygra a lva. „Predátoři mě vždycky přitahovali, pak jsem se staral o dva třímetrové aligátory. Tehdy jsem se seznámil s člověkem, který natočil film o krokodýlech s Petrem Tomaidesem a ten mě seznámil se zoologem Stanislavem Lhotou, který už deset let působí na Borneu jako koordinátor projektu Pesisir Balikpapan. Tenhle program se stará o oblast, ve které se nacházejí právě opice kahau nosaté,“ vysvětluje Petr Piechula cestu, díky které se jako dobrovolník k záchraně tohoto druhu dostal.

Petr Piechula|foto: Milan Kopecký

Mladý dobrovolník ze Žďáru nad Sázavou dokumentaristu Petra Tomaidese podezírá, že setkání se zoologem Lhotou zprostředkoval záměrně. „Znal jsem Lhotovy aktivity. On už deset let působí v Balikpapanském zálivu, kde začaly problémy s příchodem průmyslu a s pěstováním a zakládáním plantáží olejné palmy. Plantáže zasahují až ke břehům zálivu, kde opice žijí. Jako nepůvodní rostlinný druh palma potřebuje hnojení, což je velká zátěž pro okolí. A dochází k degradaci celého ekosystému,“ upozorňuje Petr Piechula.

Snažíme se zachránit mangrovníky, na kterých jsou opice závislé

Balikpapanský záliv a město Balikpapan je podle vědců jedno z biologicky nejrozmanitějších míst v oblasti. „Navazují na sebe jednotlivé ekosystémy od korálových útesů až po mangrovníky, které se primárně snažíme ochránit až po tropické pralesy. Opice potřebují mít kontakt i s vnitrozemím. Jsou závislé na určitém množství těch mangrovníků. A právě tyhle rostliny, které opice kahau nosaté potřebují, ubývají.“

K ochraně celé unikátní oblasti je potřeba nová loď, to byla informace, kterou se od Stanislava Lhoty Petr dozvěděl na první schůzce. „Já teď společně s dalšími dobrovolníky sháním pomocí crowdfundingu peníze na celoroční provoz téhle lodi. Na palivo, na údržbu a také na plat pro asistenta místního pomocníka Stanislava Lhoty Darmana,“ popisuje projekt, který rozjel jako dobrovolník ze Žďáru nad Sázavou.

Někteří dobrovolníci pracují přímo na Borneu, Petr Piechula pro stejnou věc na Vysočině

Crowdfunding je způsob financování, při kterém větší počet jednotlivců v tomto konkrétním případě přes internet přispívá menším obnosem k cílové částce.

„Právě místní lidi jako Darman patrolují po zálivu. Všímají si věcí ať už legálních nebo pololegálních, informace o nich pak předávají dobrovolníkům na břehu, kteří to řeší následně s úřady a na problémy se snaží upozorňovat,“ přibližuje práci lidí, kteří pomáhají přímo na Borneu, to Petr Piechula jim jako dobrovolník pomáhá z Vysočiny.