Každé použití výbušniny může kámen nalekat, proto kameníci radši používají klíny a kladiva
Velikost vytěženého kamene je dána hlavně vlastnostmi ložiska, kde se těží. „Dají se vytěžit velké bloky, třeba obelisky, ale většinou je to okolo 10 až 15 tun. Ty se dál zpracovávají. Některá ložiska velký kámen vytěžit nedovolí,“ vyprávěl spolumajitel a ředitel lomu Granit Lipnice, kde se zabývají těžbou žulových bloků a dalším zpracováním pro ušlechtilou kamenickou výrobu, pan Zdeněk Knedla.
Na výslednou kvalitu žuly má také velký vliv manipulace. „Doba trošku pokročila proti našim dědkům. Máme velké jeřáby, které unesou třicetitunový blok, hlavně se technologie ubírá jiným směrem. Používají se bagry na manipulaci a také velké nakladače, které naloží kámen na vidle a odveze,“ přibližuje Zdeněk Knedla techniku, kterou používají v žulových lomech na Havlíčkobrodsku.
Každá žula je jiná, pavlovská se dobře láme, horecká má krásnou teplou barvu
Na Havlíčkobrodsku Granit Lipnice provozuje tři lomy. Jejich první byl na Lipnici, kde těží lipnickou žulu. Další lom je ve Světlé nad Sázavou, kde se těží horecká žula a v Pavlově zpracovávají pavlovskou. Kromě žuly Granit Lipnice těží na Broumovsku dva druhy pískovců a v současné době se chystá na těžbu mramoru.
Kámen se v jednotlivých lomech liší barevností, strukturou a také využitím. „Třeba v Pavlově je žula, která má skvělé vlastnosti pro lámání, je vhodná pro kostky. Horecká žula je dekorativní materiál, který má krásnou teplou barvu, přechází od modré po žlutou. Z té se řežou desky, které se dále využívají ve stavebnictví,“ popsal druhy těžené žuly Zdeněk Knedla.
Těžba žuly je vždy o citu a hrozí vždy riziko, že nedopadne podle původních plánů
Těžba je vždy riziko, podle Zdeňka Knedly musí být lom dobře rozfáraný. „Máme velkou díru, v jednom rohu máme takový kámen, v druhém takový a víme, že musíme jít sem, kde kámen budeme mít. Nemůžeme se spoléhat na geologické průzkumy, je to o citu a svým způsobem je tady riziko. Od stolu tahle práce dělat nejde,“ usmívá se Zdeněk Knedla.
Správná výbušnina v kameni udělá jen puf, když se ozve velká rána, je něco špatně
Cílem kameníka a těžaře při těžbě velkých kamenných bloků je nepoužívat výbušninu. „Každé použití výbušniny může kámen takzvaně nalekat a ten se při dalším zpracování může rozpadnout. Když se používá trhací práce, bereme většinou klasický černý střelný prach. Na jeden vývrt se vezme jen štamprle výbušniny. To stačí, aby se kámen oddělil a nenarušil se ten vlastní blok,“ vysvětluje spolumajitel žulových lomů Granit Lipnice Zdeněk Knedla.
Nejlepší způsob těžby žuly je podle těžaře klasické vylomení. Navrtají se otvory, použijí se klíny, na které se tluče kladivy, až se blok odlomí. „Ale to musí být blok připravený, už musí mít třeba spodní stranu uvolněnou a podobně. Nebo se klasicky navrtá otvor o průměru asi 3 centimetry, do něj se nasype střelný prach. Musí se udělat drážky, aby trhací práce působila správným směrem. Udělá to puf, tak je to správně, pokud to je velká rána, je to špatně,“ usmívá se Zdeněk Knedla.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
