Každý den na Bali je malá slavnost, říká Jakub Skočdopole

Indonésii navštívil hned dvakrát, zamiloval si právě Bali. „Je to ostrov plný pestrosti, plný rozmanitých vůní, chutí. Mě zaujala atmosféra, ne turistické atrakce, spíše samotný duch. O Bali se mluví jako o mystickém ostrovu bohů. Ti jsou tam přítomni každou vteřinu, v každé životní situaci. Každý den na Bali je malá slavnost. Oni tam mají asi dvě stě důvodů, proč společně něco slavit.“

Modlitba za zdravé zuby

„Jdete po vesnici, zničehonic zastaví doprava, která je na Bali velmi hustá, a projde tam slavnostní štrůdl, všichni zpívají a jsou slavnostně oblečeni. Nebo jsem zažil situaci, kdy se sešli vesničané u někoho doma. Nějaké dítě slavilo měsíční výročí a oni se modlili za zuby, aby mělo zdravé zuby,“ usmívá se Jakub Skočdopole.

Celá cesta za balijským dobrodružstvím začala na internetu, Jakub narazil na spoustu Čechů, kteří na Bali žijí a fungují. „V jedné vesnici jeden v současné době už kamarád z Prahy vlastní dům. Oslovil jsem ho, řekl mi, že tam má rodilého kamaráda, kterému je asi padesát a umí česky. Jmenuje se Suki, v České republice několikrát byl, dokonce tady studoval bohemistiku. Bylo to velmi zajímavé, když jsme se viděli poprvé,“ vzpomíná na návštěvu Bali Jakub Skočdopole.

Když jsem se na Bali vracel, všichni už mě vítali

„Tehdy frčel Jiří Paroubek a Suki mu je docela podobný, takže se představoval: ahoj, já jsem Jirka Paroubek. I český humor ovládal a sledoval. I když indonéský jazyk je jednoduchý, taky se tam domluvíte anglicky, všechny věci jsme řešili s ním,“ vypráví Jakub Skočdopole.

Jakub Skočdopole|foto: Milan Kopecký

Když na Bali cestoval poprvé, vůbec netušil, do čeho jde. Bylo mu jedno, jestli bude oblast hojně navštěvovaná turisty nebo to bude odlehlejší kout. „Teď jsem velice rád, že jsem se dostal do té neturistické oblasti. Ta se jmenuje Tabanan. Když to hodně zjednoduším, ostrov má sto krát sto kilometrů, pro srovnání to je velikost Středočeského kraje. Byl jsem ve vesnici Jagatamu, která má asi 1500 obyvatel. Byl jsem tam dva měsíce, nemůžu říct, že jsem poznal všechny, ale všechny zásadní osobnosti ano, majitele obchůdku, benzínky, bývalého starostu. Postupně jsme se skamarádili, když jsem se tam vracel podruhé, už mě vítali,“ vypráví Jakub Skočdopole.

Ranní oběť bohům rozjedou motorky nebo snědí psi

Bali je velice civilizovaná země. „Život je tam velice spojený s náboženstvím, ženy každé ráno dělají takový malý obřad. Vyjdou před dům s vonnou tyčinkou a obětují malou obětinu. Ta je krásná v tom, že je to význam jakési pomíjivosti, přes den to rozjezdí motorky nebo to snědí psi. Ta svátost vyprchá jako veškerý lidský život.“