Když začala Helena Benešová sbírat novoročenky, už tehdy na nich byl nápis PF

22. prosinec 2017

Host Dobrého dopoledne, Helena Grycová Benešová, dcera telčské sběratelky novoročenek Heleny Benešové vzpomíná, že sbírka vznikla díky Ex libris. „Sběratelé Ex libris se sdružují, mají svůj spolek a vychází jim i časopis. Tam jsou kontakty na členy i na výtvarníky, kteří je vyrábějí. Tím, že se maminka stala členkou spolku ex libristů, získala spoustu kontaktů a sama si nechala vyrobit své první ex libris a navázala kontakty s jinými sběrateli. Jak se přiblížil konec roku, tak od nich začaly přicházet novoročenky,“ vypráví dcera.

Ve sbírce je sice větší množství ex libris než novoročenek, ale na konci roku byly péefky pro výstavu příhodnější. Na telčské radnici budou k vidění do osmého ledna.

Ex libris jsou drobné originální grafiky

Název Ex libris je slovní spojení pocházející z latiny, které znamená z knih. „Je to drobný grafický lístek, který si zadáte u svého vyvoleného výtvarníka, a ten vám vytvoří návrh, aby se vám líbil. Vznikne vizitka, kterou si nalepíte do knihy, a když si někdo půjčí vaši knihu, tak všichni vědí, že ta kniha je vaše,“ vysvětluje Helena Grycová Benešová. Grafika je do dvou stovek kusů originál, takže si takto můžete ozdobit desítky svých knížek. Sběratelé si je vlastně do knížky nelepí, ale rozesílají po dalších sběratelích, kteří by vám na oplátku měli zaslat zase to své. Teoreticky by se jim mělo vrátit stejné množství, jaké rozešlou. „Prakticky to tak téměř je,“ směje se Helena Grycová Benešová, která sice zálibu po své mamince nezdědila, ale zdědila samotnou kompletní sbírku.

Lístečků nasbírala tisíce

Helena Benešová sbírku začala kompletovat v sedmdesátých letech. „Moje maminka byla učitelka, čímž si splnila celoživotní sen, protože vždycky chtěla učit. Byla dějepisářka a měla vztah k výtvarnému umění,“ vzpomíná dcera Helena Grycová Benešová. Na to, aby byly vystavené úplně všechny její grafické listy, to bychom se domů nevešli,“ směje se. „Přesto jsme měli spoustu obrázků, originálních grafik pověšených po stěnách.“ Tisíce nasbíraných grafik měla uspořádané ve složkách a seřazené podle autorů abecedně.

Ve sbírce jsou i slavná jména a vtipné obrázky

Z výtvarníků, se kterými se spřátelila, to byli především ti místní - například Bohumil Krátký, z telčských to byl ještě Václav Ondráček, který svým přístupem k žákům a svými znalostmi je naučil milovat výtvarné umění, dále František Bílkovský nebo Petr Tamchyna, který žil v Telči na věži a tvořil snové romantické obrázky. „Mám oblíbené i novoročenky od Ludmily Jiřincové, ty jsou jemnost sama, Anna Grmelová, mám oblíbené její krásné jemňoučké ptáčky,“ vypráví Helena Grycová Benešová.

Ve sbírce se najdou i známá jména, jako Cyril Bouda nebo jeho syn Jiří, Adolf Born nebo Vladimír Renčín. „Novoročenka Vladimíra Renčína byla pokaždé vtip, velice trefný vtip a na aktuální téma,“ usmívá se paní Helena. „U Adolfa Borna to sice není klasický vtip, ale humor mu nikdy nechybí.“

Výstavu připravilo Muzeum Vysočiny Jihlava, pobočka Telč, kde Helena Grycová Benešová pracuje, ve spolupráci s Muzejním spolkem.

K pozvánce na výstavu připojuje host Dobrého dopoledne pozvánku na mechanický betlém manželů Vostrých – na Štědrý den je k vidění od 13 do 15 hodin a všechny další dny až do Silvestra od 10 do 15 hodin. Protože se bude telčská pobočka Muzea Vysočiny stěhovat, expozice se budou postupně balit, je teď na Vánoce poslední příležitost tento betlém si prohlédnout.

autor: dak
Spustit audio