Kořeny lidových tradic máme u společného dědečka, říkají vedoucí souborů z Dolní Rožínky

30. srpen 2013

Hosty pátečního Tandemu byly Simona Špačková a Ivana Janoušová, které vedou národopisné soubory Rožínka a Groš z Dolní Rožínky. Letos mají rožínečtí muzikanti a tanečníci úspěšný rok - slaví 30. výročí od založení, získaly ocenění Nositel tradic Bystřicka a celé září jim bude věnována výstava v muzeu v Bystřici nad Pernštejnem.

„Soubor založila paní Palatická, má učitelka. Když jsem byla ve čtvrté třídě, tak nás svým nápadem na soubor natolik nadchla, že my jsme všichni nadšeně do toho šli, a všechno, co si vymyslela, tak jsme s velkou vervou dělali,“ vzpomíná Simona Špačková, které nadšení z folkloru zůstalo dodnes, soubor Rožínka vede.

Ze začátku bylo tancování a zpívání v souboru spíše hra a zábava, zásadní okamžik zažili členové Rožínky na vystoupení ve Stříteži.
Simona vypráví: „Tancovali jsme v místnosti, kde bývala škola, a kde byl velký krb, byli jsme z toho úplně nadšení. A nejvíc jsme byli nadšení z toho, že nám tehdy dali párky jako ocenění. Bylo to úplně první ocenění našeho vystoupení.“

Další důležitý okamžik zažil rožínecký soubor v Třebíči, kde se na přehlídce potkal s nestory horáckého folkloru, otcem a synem Brtníkovými. Ti si je vzali „do parády“, naučili je tancovat správné kroky, a také jim nabídli lidové horácké písničky.
„Oba za námi jezdili vždy jednou za čas na celou sobotu, a byla to dřina od rána do večera. Paní Palatická nás už vždycky odpoledne litovala, že se nemůžeme postavit na nohy,“ vzpomíná s úsměvem Simona Špačková.

K souboru Rožínka přibyl později soubor Groš, kde dodnes vystupují nejmenší děti. Oba celky ale velmi úzce spolupracují, i proto, že jejich vedoucí, Simona Špačková a Ivana Janoušková, jsou sestřenice.
Ivana přiznává, že lásku k folkloru mají v rodině: „My máme v rodině nejen tradici folkloru, ale i učitelství. Náš společný dědeček byl pan kantor s housličkami v podpaží, a vychoval velkou generaci dětí právě ve Stříteži, kde Simona tehdy dostala ten párek. Já myslím, že udržování tradic k učitelům patří, měli by to vzít na svá bedra.“

Kde se soubory inspirují horáckými zvyky?
Simona odpovídá: „Velkým zdrojem jsou pro nás Brtníkovi a jejich práce, pak muzeum, ale také naši rodiče. Protože oni nám vykládají, jak si hráli u potoka, jak házeli koštětem ve Stříteži. Starší generace jsou úžasným zdrojem nápadů.“

Soubory Rožínka a Groš získaly letos za svou činnost v oblasti folkloru ocenění Nositel tradic Bystřicka, od 5. září do 6. října 2013 se o nich můžete víc dozvědět na výstavě v muzeu v Bystřici nad Pernštejnem.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.