K údržbě trumpety potřebujete sprchu. Nebo zahradní hadici, říká Josef Zámečník

„Já se narodil bohužel v Havlíčkově Brodě, ale znám posledního Ousobáka, který se narodil v Úsobí v posteli, skvělý zpěvák, obchodník s pivem Bedřich Bárta,“ uvádí na pravou míru svůj původ Josef Zámečník.

V Úsobí hrál na něco každý

K muzice se dostal jako malý kluk. V Úsobí prý hrával na něco každý. Existovalo tam sedm hospod, tři kapely, bývaly tam dvě brusírny skla. „Můj pradědeček přišel ze Záhoří z Květné na Moravě, dědeček tam pracoval, tatínek tam pracoval, ten mi zakázal dělat ve sklárně, tak jsem se vyučil typografem. To mi nevadilo, mě to bavilo. A pak jsem šel na konzervatoř.“

Učil ho strýček Jiří Růžička. „Dědeček byl výborný křídlovák, mám po něm skvělou křídlovku. Je to rodinné stříbro, prošla generální opravou. Tu když viděl pan profesor Kejmar, bývalý sólista České filharmonie, tak plakal, abych mu ji nechal. Kdepak!“ Vypraví o své lásce Josef Zámečník a dodává, že má doma asi dvacet trumpet.

Trumpeta jde každý měsíc do sprchy

Údržba každého hudebního nástroje je důležitá. „Náš nejúspěšnější trumpetista František Vlasák mi před třemi dny řekl: trumpetu musíš čistit, když na ní hodně hraješ, aspoň každý měsíc nebo alespoň jednou za dva měsíce. Kompletně jdeme do sprchy, strčíme do korpusu sprchu a propláchneme, vyčistíme, promažeme.“

„Celou trubku rozeberete, ona vyschne. Hlavně ji musíte dobře promazat, aby vám to nerezatělo. Všichni si myslí, že do toho pliveme, ale tam se sráží jen ten horký vzduch. Jak vřele hrajete, vřelým tónem, tak se tam sráží ten vzduch. Trumpetu promazáváme speciálními olejíčky většinou západní výroby,“ popisuje práci trumpetisty Josef Zámečník.

S Danem Landou jsem zažil sedmnáctitisícový kotel

Jeho láskou je barokní muzika, ale neodmítne žádnou hudbu. „Buďto je to dobrý, nebo je špatný. Máte spoustu barokní muziky, která je strašná, Rammsteini taky nemají všechno dobrý. Pokud to umím zahrát, tak to zahraju. Strašně miluju jazz, jenže neumím improvizovat, to mi nebylo dáno. To mě mrzí.“

„Běžným komerčním způsobem jsem se dostal k Danovi Landovi. Když dělal první turné po 15 letech Vltava tour, tak jsem byl objednanej jako trumpetista. Takhle to je. Natrénovali jsem program, udělali jsme tři megakoncerty, to jsem zažil sedmnáctitisícovej dav. To jsem nikdy nezažil, to je masakr. To vás vtáhne, když cítíte, jak se to lidem líbí, to je něco neuvěřitelnýho. To byl zážitek jako hrom.“

Jedinou desku v Katedrále svatého Víta jsme natočili my

Díky muzice procestoval svět. Jako pedagog vedl mistrovské kurzy ve Venezuelském Caracasu. „Jeden indián za mnou jezdil jeepem někde z buše, aby si mohl jednou za týden zahrát. Oni hrajou všichni jako čerti, hrajou jazz, samba vamba. Bylo to nádherný.“

Další srdcovou záležitostí Josefa Zámečníka jsou Pražské Katedrální žestě v Chrámu svatého Víta na Pražském hradě. „Pan kardinál Duka má rád, když to pěkně svítí a je to všechno takový hezký. A ty trubky k tomu patří. My k tomu troubíme a já to dávám dohromady. Dokonce jsme tam natočili první a jedinou desku, která v Katedrále byla natočena. Tam to má všechno hrozně dlouhej dozvuk,“ říká rodák z Úsobí na Havlíčkobrodsku, trumpetista Josef Zámečník.