Kupředu, kupředu, zpátky ni krok! Hlásalo historicky první číslo Jihlavských listů. Psal se rok 1892

První číslo bylo na ukázku. „Kolportéři tehdy roznášeli, ukazovali, aby získali čtenáře a hlavně předplatitele. První číslo máme. Nejzásadnější článek, který tam Jan Máša napsal, takový úvodník, se jmenoval Kupředu, kupředu, zpátky ni krok. On tam vysvětluje, proč noviny vznikly. Český jazyk, to byl hlavní důvod a také boj za češství,“ vysvětluje Petr Klukan.

Články a texty vycházely bez podpisů jednotlivých redaktorů

Aby mohly noviny vyjít, musel Jan Máša sehnat ručitele na půjčku 300 zlatých. „Já tady mám jednoho člověka poznamenaného, byl to Hubert Konečný z Popelína. Ten se zaručil za Jana Mášu, aby získal od banky peníze. Jsou to úplně obyčejní lidé, ale bez nich by se sen o česky psaných novinách Janu Mášovi splnit nepodařilo.“

Zajímavostí Jihlavských listů vycházejících za Jana Máši i jeho dalších pokračovatelů podle Petra Klukana je, že články a texty byly otiskovány bez podpisů jednotlivých redaktorů. „Podepisoval se zásadní úvodník, ale ostatní články ne. Ani neexistovaly žádné zkratky jako dnes. Proto se dá velmi těžko zjistit, kdo do listů přispíval,“ krčí rameny Petr Klukan. „Známí jsou Jan Máša prvních sedm let, pak tam byl doktor Chlum, od roku 1909 pak Ondřej Kypr, ten noviny velmi pozvedl, vydával je a byl i redaktorem.“

My dnes máme internet, mobilní telefony, tehdy se muselo všechno obchodit

Petr Klukan své předchůdce Jana Mášu a Ondřeje Kypra označuje za vynikající novináře. „Byli na redaktory velmi tvrdí, práce měli opravdu nad hlavu. My dnes máme internet, mobilní telefony, tehdy se muselo všechno obchodit,“ vysvětluje Petr Klukan.

Tvrdost šéfredaktorů tehdejších Jihlavských listů Petr Klukan dokládá citací novinářského desatera. „Co do listů sděliti chceš, sděl ihned, nebo jen co nového se líbí. Buď stručný ve zprávách, tím ušetříš času redakci, sazeči, korekturu i sobě. Zásadou tvou buď věc a nikoli slohový úkol, proto pryč s dlouhými frázemi. To přeci platí i dnes. Piš jasně, nepiš dnes a zítra, nýbrž den a měsíc.“

Politici taky lhali a kradli, lidé taky nebyli lepší ani horší. Jsou to stále jenom lidé

K odkazu Jihlavských listů se vrací i dnes v rubrice, co se psalo před sto pětadvaceti lety. „Z dobového tisku se rubrika jmenuje. Co ten tisk za první republiky psal. Mě zaujme každé téma, tuhle rubriku pro nás připravuje pan Zdeněk Geist, to je místní badatel a historik. Co dokáže vyhrabat, to je neuvěřitelné. Nakonec zjistíte, že lidé žili stejně jako my, sice v jiném prostředí, chodili jinak oblečení, ale jinak měli ty samé problémy jako my dnes. Politici taky lhali a kradli, lidé taky nebyli lepší ani horší. Jsou to stále jenom lidé,“ usmívá se Petr Klukan.

Další prvek, který je pořád stejný a pořád patří k velmi oblíbeným, jsou informace o zemřelých. „Tehdy se psalo i kdo byl narozen, ale úplně jinak než dnes. Tam se psalo: Anežka Vomáčková, dcera obuvníka toho a toho, takhle konkrétně. A dnes? Ochrana osobních údajů vám to vůbec nedovolí,“ vysvětluje spolumajitel a šéfredaktor nejstarších česky psaných novin Petr Klukan.