Měřínský Živý betlém se hraje dvakrát přímo na Štědrý den
S přípravami na Živý betlém v Měříně se musí začínat hodně dlouho dopředu. „Minimálně půl roku určitě, letos jsme začali v únoru. Musíte mít nějakou vizi, musíte vymyslet, jak to bude vypadat. Protože se snažíme každý rok to nějak změnit, tak se musíme zamyslet právě nad těmi změnami,“ vysvětluje jedna z organizátorek Tereza Motyčková. Letošní novinky ale prozradit nechce, aby nebyli diváci zklamaní.
Loni se Živý betlém hrál po desáté. „Na kulaté výročí nám přibyl jeden velbloud a také jsme ručně vyráběli dárky pro všechny diváky, byly jich 4 tisíce,“ překvapuje Tereza. Dodává, že malé andílky z těstovin a několik skořápek, co se pouští na vodu, po večerech vyrobilo asi dvanáct lidí. Návštěvníci pak dostali svůj dáreček přímo při vstupu. V představení nesmí chybět živá zvířata. Kromě velbloudů se v představení objeví dva koně, oslík, ovečky a k nim i hlídací pes.
Rodiny účinkujících musí na štědrý den všechno stihnout. Copak v deset dopoledne, to se dá ještě z domácího shonu odběhnout, ale večer o půl deváté je to horší. Muzikant Petr Kožený to potvrzuje: „Mám malé děti, takže odpoledne se snažíme udělat poměrně brzy večeři, už tak v půl páté, aby byl čas na stromeček a na dárky a na to, aby si děti s hračkami pohrály. Odcházíme pak celá rodina, protože moje děti tam také hrají malé andílky.“
Paní, půjčíte mi dítě? Zahraje si Ježíška
Hlavní postavu Ježíška hraje každý rok živé miminko. „Zatím se nám daří ho sehnat. Letos jsme měli domluvené miminko trochu větší, takže jsme sháněli nějaké menší děťátko. Potkala jsem paní s kočárkem, kterou znám pouze od vidění, takže jsem na ni u obchodu vybafla, že bych ho potřebovala půjčit na Ježíška,“ usmívá se Tereza Motyčková. Role Marie už je obsazená, takže maminka bude svého Ježíška hlídat ze zákulisí.
Desítky herců potřebují hodně prostoru. „Vejdeme se na největší místo v centru obce u kostela, je to bývalý rybník a největší místo v Měříně, kde se dá něco dělat. Staví se tři pódia, jesle, Herodův palác a muzika a různé kulisy doplňují prostranství. Už několik let stavíme mobilní tribuny, aby diváci dobře viděli,“ popisuje Tereza.
Vzpomíná také na nejveselejší zážitek, který během představení Živého betléma herce zaskočil. „Jeden rok nám utekly kozy a rozeběhly se po Měříně, takže těsně před vystoupením jsme sháněli, kam se zaběhly, muselo je hledat několik mužů.“
Muzikanti skládají i vlastní písničky
Mezi herci je 7 muzikantů, kteří už od jara řeší, jaká muzika v představení zazní, jestli se diváci mohou těšit na nějaké speciality. „Hrajeme převzaté písničky, koledy i vlastní tvorbu. Na jaře to vymyslíme a od září pak zkoušíme. Do představení se vejde asi deset skladeb, abychom to příliš neprodlužovali. Snažíme se vejít do hodiny,“ zamýšlí se Petr Kožený. Někteří z herců se v rámci svých rolí musí přidat i ke zpívání a jde jim to velice dobře.
Teď už jen všichni doufají, že bude pěkně. „Nejhorší je, když prší, je lehce nad nulou a mrholí, to představení hodně ovlivní. Nechci moc prozrazovat, ale letos budeme my muzikanti víc zapojení do děje a budeme nekrytí, takže se budeme hodně modlit, aby počasí vyšlo,“ uzavírá Petr Kožený.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka