My vinaři říkáme, že z každého ročníku uděláme ročník století, směje Lubomír Lampíř ze Sádku

19. září 2017

Letošní úroda na vinicích pod hradem Sádek bude dobrá, ale jak se prý říká na Slovácku: Než sa toho dopěstuješ a dostaráš. Vinohrady může podle majitele jediných vinic na Vysočině Lubomíra Lampíře ještě mnoho věcí potrápit. „Ještě nás mohou čekat problémy s ptactvem, přišel tlak padlí révového, takže ještě není vyhráno, ale celkově oproti jiným rokům je to velice optimistické. Už sbíráme a ta úroda je kvalitní,“ usmíval se v Dobrém dopoledni.

Na Sádku už mají sklizeny odrůdy Irsai Oliver, Solaris, Müller Thurgau. „Výborné, čisté. Mošty bez hrubých nečistot, bez příměsí. Podepsal se na tom letošní suchý vinařský rok. Když je suchý rok, ne vždy jsou světová vína. Ale my ještě nevíme, jaký ten letošní rok bude, tam se ještě mohou vetknout nějaké hořčiny, jak to bývá. My ještě čekáme, uvidíme. Neměl bych to říkat, ale nemusel by to být úplně skvělý ročník. Ale víte co: my vinaři říkáme, že z každého ročníku uděláme ročník století,“ směje se Lubomír Lampíř.

Jestli nebude deštivá zima a budou velké mrazy, máme velké obavy, co bude s révovým keřem

Úrodu letošních hroznů nakonec zachránily deště, ale pana Lampíře trápí sucho, které se dotýká keřů. „Co se bude dít následně, co se bude dít v zimě, co se bude dít další rok. Réva není suchomilná rostlina, jak se mnozí domnívají. Ona potřebuje jako cévnatá rostlina vláhu. Já už to na keřích vidím, jak krní, jak jsou krátké letorosty, jak jsou krátká internodia. Jestli nebude deštivá zima a budou velké mrazy, tak máme velké obavy, co bude s révovým keřem,“ strachuje se Lubomír Lampíř.

I na jediné vinici na Vysočině vrcholí sezona burčáku. „Myslím si, že půl dne je ten burčák takový, jaký ho chceme. Odrůdový, aromatický, s terpenovou aromatikou. Měl by být nažloutlé barvy, bez těch výrazných kalů a nečistost. Myslím, že letošní rok tomu nahrál. My už jsme sbírali na burčáky asi čtyřikrát. A celkově, co máme rané odrůdy na pěti hektarech, všechno dávám na burčáky. Je to taková první odměna po nelehkém vinařském roce,“ usmívá se Lubomír Lampíř.

Nejsme tak bohatí jako ve Francii, abychom létali nad vinicemi vrtulníky a rozháněli vzduch

Česká republika patří mezi největší konzumenty burčáku na hlavu v Evropě. „Méně ho pijí na Slovensku, málo v Maďarsku, více v Rakousku. Ve Francii a v Německu je burčák pouze meziprodukt. Proč? Já myslím, že to je středoevropská tradice pití mladých vín se zbytkovým cukrem,“ uvažuje Lubomír Lampíř.

Nejen vinici na Sádku letos zjara potrápily mrazy. „Já jsem mluvil s kronikářem z Čejkovic, že tam zimní mrazy tvrdé byly, ale jarní za třicet let nepamatují. Dnes při těch prudkých změnách klimatu, za deset roků už byly třikrát tvrdé květnové mrazy. Réva pomrzne a ochrana proti tomu je zbytečná. List zmrzne při mínus dvou, mínus třech stupních celsia. Jestliže bylo mínus čtyři, tam máloco pomůže. Nejsme tak bohatí jako ve Francii, abychom létali nad vinicemi vrtulníky a rozháněli vzduch. Stacionární ventilátory využívají v Maďarsku. Vodivé dráty, které vydávají teplo, se někde používají. To se dává na plodonosné tažně. Ochrana proti jarnímu mrazu je velmi obtížná, to zakuřování, to nemá vůbec význam.“

Pro konzumenta to znamená, že víno bude kvalitnější

„My se v takové situaci v noci koukáme na teploměr, ráno vyjde slunko, které tomu uškodí ještě víc. Pak přijdete v deset dopoledne na vinici a je to na tabák. To šustí jako tabák, ohýbá se to, je po úrodě. I když regenerace révy je obrovská, vyrazí další letorosty, ale záleží na tom, jaký ten mráz byl,“ vysvětluje Lubomír Lampíř.

Mráz na vinicích v Sádku zničil dvacet, pětadvacet procent úrody. „Staří Římané říkali: vinice vysazuj na kopcích. Letos mrzlo až k Balatonu, k chorvatským hranicím, Slovinsko je pomrzlé. Kvůli jarním mrazům je o třicet procent méně vína. Pro konzumenta to znamená, že víno bude kvalitnější.“

autor: Tamara Pecková
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.