Myslivost není jen zabíjení zvířat. Patří k ní i pobyt v přírodě, péče o zvířata a výcvik psů

24. únor 2017

„Po lese chodím od malička a myslivcem jsem od svých osmnácti let,“ svěřil se Českému rozhlasu Jiří Košina, veterinář a myslivec z Jihlávky. „K myslivosti mě přivedl můj strýc, který mě už od dětství brával do lesa, protože byl sám aktivním kynologem. Bavila ho myslivecká kynologie, chov a výcvik psů. Mě s sebou brával i z toho důvodu, abych mu se psy pomáhal.“

„Pak v 18 letech, hned jak to bylo možné, jsem získal myslivecký lístek. A od té doby se myslivosti aktivně věnuji,“ dodal Jiří Košina.

Podle něj patří s myslivosti spíš starší muži, ale věnují se jí i mladí. „Je dobře, že se mezi myslivce dostává stále víc žen. Právě ty mají často větší trpělivost a větší předpoklady pro práci s dětmi a vychovávání další generace.“

Předávat znalosti dětem musí nějaký nadšenec

Podle Košiny je práce s dětmi, tedy pokračovateli myslivosti, závislá zejména na lidech. „Když má ta která organizace schopného člověka, který je ochotný se dětem věnovat, tak je to dobré. Nejen, že vychovávají další myslivce, ale také zároveň dokáží ukázat dětem, jak chápat přírodu, jak o ni pečovat. Myslivost není jen o střílení zvířat, jak si často lidé myslí. Je to i péče o zvěř, práce v přírodě, práce se psy.“

Dlouhodobá sněhová pokrývka přináší myslivcům víc starostí než výhod

Zima bohatá na sníh přináší do myslivosti víc starostí než výhod. „Když leží sníh, dá se lépe obeznávat podle stop zvěř. A obzvlášť v honitbách, kde mají problémy s divokými prasaty, mohou lépe zjistit stavy a plánovat regulaci černé zvěře.“

Pro většinu zvířat ale dlouhotrvající sněhová pokrývka představuje zátěž a potřebují pomoc od myslivců. „To znamená nejen přikrmovat, ale také v zimě zvěř v zimě nerušit. Lidé, kteří provozují zimní sporty nebo chodí do přírody se psy, by se měli držet na cestách a turistických stezkách a nechodit mimo ně,“ doporučil Košina. Zvířata si podle něj na přítomnost lidí na cestách zvyknou, ale potřebují také bezpeční kolem svých příbytků.

Zájemci o pořízení psa by si měli zjistit historii a vlastnosti plemene

Pokud je pes správně vycvičený, není problém procházet se s ním třeba i po lese. „Pohyb psů v honitbě upravuje zákon o myslivosti, který jasně říká, že chovatelé psů s nimi do lesa mohou. Jestli na vodítku nebo na volno, to už přesně řečeno není. Pes ale musí být ovladatelný. Jestli běhá pět nebo padesát metrů kolem majitele, na tom nezáleží. Hlavní je, aby poslechl, když se mu v cestě objeví jiní turisté nebo jiná zvířata,“ vysvětlil Košina.

Třeba v zimním období, kdy zvěř odpočívá, chodí se psy na vodítku i někteří myslivci, aby lesní zvířata nevyrušili.

Některá plemena mají lovecké pudy tak vryté, že neposlechnou

Jestli pes i v lese mezi zvířaty a pachy jejich stop poslechne majitele, závisí do jisté míry i na jeho rase. Jiří Košina zmínil jedno z těch hodně náročných plemen. „Zhruba dvacet let zpátky byla u nás velká móda pořizovat psy plemene bígl. Jsou to veselí psi roztomilého vzhledu. Jde ale o loveckou rasu, kterou dříve ve Francii s oblibou a dlouhodobě využívali k lovu zajíců. Tito psi mají lovecké pudy tak silně zakotvené, že v okamžiku, kdy narazí na zvěř nebo jen čerstvou stopu, dokáží po ní běžet i dlouhé kilometry,“ uvedl příklad v lese těžko zvladatelného psa Košina.

„Když vím, že budu chodit do lesa, měl bych si zvolit plemeno, u kterého lze předpokládat, že bude poslušnější a snadněji cvičitelné,“ doporučil myslivecký kynolog.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.