Na cestě má slon vždycky přednost, říká Vladislav Jiroušek
Tentokrát se to Vladislavu Jirouškovi, jihlavskému cestovateli a fotografovi vymklo z rukou. Říká, že na cestu je jeden málo a dva moc. Jenže, když chcete jet do Afriky, potřebujete k sobě alespoň tři lidi. „No a na lyžovačce v Alpách jsem se seznámil s bandou, která chtěla jet. Nakonec jsme měli dva džípy a jeli opravdu velký okruh po jižní Africe,“ rozpovídal se emeritní ředitel jihlavské zoologické zahrady.
Cesta trvala 33 dní. Vladislav Jiroušek vypracoval přesný itinerář. „Samotného mě překvapilo, že jsem ho dodržel na den. Fakt neuvěřitelný. Měli jsme skluzy, ale zase jsme je dojeli. Tam, kde jsme měli spát, tam jsme spali každý den.“
Po období dešťů zvířatům z trávy koukají jen rohy, to pro fotografa není ideální
Když jede Vladislav Jiroušek sám nebo se svou paní, má jenom hrubý rámec, teď měl na starosti další lidi, nechtěl riskovat. Také půjčil luxusní drahá auta Toyoty Hilux, 4x4. „Skoro třetina cesty byla v těžkém terénu, ale opravdu těžkém. Písek, máte nafoukáno na dva čtyři, musíte odpustit na jednu atmosféru, jinak se zahrabete. To se nám stalo mnohokrát, ale jedete dvě auta, tak se vytáhnete,“ vypráví Vladislav Jiroušek.
Z Jihoafrické republiky vyrazili na západ do Kalahari. Projeli podél vyschlé řeky Nossob. „Byli jsme tam před obdobím dešťů, na jaře. Já bych tam taky někdy jel někdy na podzim po období dešťů, je to krásné zelené, musí to být zážitek, ale zvířatům z té trávy koukají jen rohy, zvířata nejsou u napajedel a to pro mě jako pro fotografa není to pravé, i když zážitkově to bude lepší,“ krčí rameny Vladislav Jiroušek.
Řízení auta v písku je jako lyžování. Musíte ho nechat jet tam, kam chce
Každý rok si plní sny, má rád kontrasty. Na jaře byl v Amazonské pánvi, v Peru a teď vyrazil do Namibijské pouště, kde jsou nádherné duny. „Auto na písku se řídí blbě. Musíte upustit gumy, a musíte tomu autu vyhovět, musíte jen s ním, je to jako na lyžích. Nemůžete rvát volant na druhou stranu, když on chce na tu stranu. Naštěstí máte velký prostor, tak je to jedno. Je tam malý provoz. V Namibii je všude zpevněná cesta, dá se tam jet 130 km v hodině, potkáte jedno, dvě auta.“
Na cestě po jižní Africe Vladislav Jiroušek nafotil asi 13 tisíc snímků. „Zvířat bylo opravdu hodně. Když kluci viděli prvního slona, padla jim čelist, když viděli desátého, pořád měli pusu dokořán, když viděli stého, tak pořád a když viděli tisícího, tak už ani nedávali nohu z plynu.“
Na cestě má slon vždycky přednost
Také stihli navštívit Národní park Etosha. „ Je plný bílých slonů, tam je vápenec, tak jsou od něj úplně bílí. V poledne jsme stáli u malinkého napajedla, které obsadili sloni, čekalo tam několik tisíc zvířat, co odkápne. Antilopy se schovávaly do stínu auta, skoro jsme na ně mohli sáhnout. Nehrozí žádné nebezpečí. Na cestě má slon přednost, párkrát jsme museli čekat, než sloni přejdou,“ vysvětloval Vladislav Jiroušek.
V květnu se Vladislav Jiroušek chystá do Indonésie, kde bude mít na starost rozjezd záchranné stanice pro želvy mořské a v listopadu plánuje další cestu do Afriky.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
