Host1. února  2018 v 11:00  

Na Tučný čtvrtek si dejte něco mastného, abyste měli příští rok sílu. Letos vychází na 8. února

Masky, masopust - Foto: Hana Mikulincová

Masky, masopustFoto: Hana Mikulincová

Pelhřimovská etnografka Helena Nováková masopustní období moc ráda nemá. „Vadí mi, že dnešní masopusty připomínají víc karnevaly, než původní tradice. Jenže i tradice se mění a vyvíjejí a přizpůsobují se dnešní době, kdy většina tradičních masopustních postav nemá pro dnešní lidi vůbec význam. Nechápou jejich smysl,“ posteskla si v úvodu Dobrého dopoledne paní Nováková.

Tradiční, archaický masopustní průvod je stále ještě k vidění na Veselém kopci u Hlinska. „Je zapsán na seznam nehmotného dědictví UNESCO,“ připomněla Helena Nováková. 

Spolupráce s maskami znamenala, že hospodáři jsou pro svou prosperitu ochotni něco obětovat 

V čele masopustního průvodu by měl jít Laufr. Ten se hospodáře dovoluje, jestli mohou masky vstoupit do stavení. To už se dnes neděje, ale dřív průvod mohl do domácností. Původně masky měly dovoleno si vzít všechno, co našly k jídlu. Koblížky z trouby, maso z komína, vajíčka z kurníku. Vpuštěny bývaly, hospodyně si nedovolila nevpustit je. Ale co chtěla, aby jí zůstalo, to musela pečlivě schovat,“ směje se Helena Nováková. 

Helena Nováková, etnografka - Foto: Milan Kopecký

Helena Nováková, etnografkaFoto: Milan Kopecký

V průvodu nechyběly figury zvířat jako kobyla, ale zdaleka nejdůležitější byl medvěd s medvědářem. „Masopustní obchůzka z dávných dob měla symbolický význam, měla zaručovat plodnost a prosperitu. Medvěd si zatancoval s hospodyní a tím zajišťoval, že v dalším roce by v domě mělo být vše v pořádku a vše by se jim mělo dařit, abych to zjednodušila.“ 

„Žádný vyložený zvyk nebo úkon, který se musel při masopustu dodržet, asi neexistuje. Spíš bych řekla, že spolupráce s maskami znamenala, že hospodáři jsou pro svou prosperitu v příštích měsících ochotni něco obětovat,“ uvažuje etnografka.  

Až do poloviny 20. století mohli v průvodu chodit jenom muži 

Původně měl medvěd oblek ze slámy. „Hospodyně trhaly slámu a dávaly ji do hnízd slepicím a husám, když seděly na vejcích, aby se vylíhlo hodně kuřátek a housátek,“ vysvětluje jeden z masopustních zvyků pelhřimovská etnografka Helena Nováková. „Kostýmy se vyráběly z toho, co bylo doma. Neměli prostředky, aby kupovali extra materiál na výrobu masek.“ 

Až do poloviny 20. století mohli v průvodu chodit jenom muži. „I ženské postavy byli převlečení muži. Bába s nůší je typický příklad. Nesměla chybět postava Žida. To byly tenkrát typické postavy na venkově. Chodili s pytli, sbírali staré hadry a kosti a já nevím, co všechno. A bohužel také prodávali kořalku, čímž hodně rodin poškodili. Musím říct, že to byla postava nenáviděná. V průvodu vystupovala vyloženě komicky. Dnes by to pro nás bylo nepochopitelné,“ vysvětluje Helena Nováková.  

Po masopustní neděli úterý a potom následovalo šest postních nedělí do Velikonoc 

Oslavy konce masopustu začínaly ve čtvrtek. „Říkalo se mu Tučný čtvrtek, to se dělaly zabíjačky, stoly se prohýbaly pod zabíjačkovými specialitami. Maso se dávalo udit do komína. Byla tradice, že na Tučný čtvrtek se musí člověk pořádně najíst mastného, aby měl po celý rok sílu. Bylo to nejenom maso, ale mastné pečivo, koblížky, boží milosti.“ 

Pro masopust byl tradičně jenom jeden termín. „Sedmá neděle před Velikonocemi byla masopustní. Velikonoce jsou pohyblivý svátek, který se řídí první jarním úplňkem. Po masopustní neděli úterý a potom následovalo šest postních nedělí do Velikonoc. Jestli to dobře počítám, tak letos by mělo masopustní úterý vycházet na 13. února.“  

Pořad: Dobré dopoledne  |  Stanice: Vysočina
Čas vysílání: pondělí-pátek 09:00-12:00  
 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace