Na Žďárky nedáme dopustit, proto Bratrstvo Žďárských vrchů

Zdeněk Rajnošek pochází ze Zlínska, z Otrokovic, z nížiny. „Přestože to je jen 200 metrů nad mořem, tak tam v době mého mládí byl lyžařský oddíl. Běhal jsem na lyžích a jezdili jsme na závody právě sem a já jsem si to v dětském věku tak zamiloval, že jsem se sem toužil někdy dostat a podařilo se to v roce 1987.“

Marie upřesňuje, že se do Žďárských vrchů a na Vysočinu dostali postupnými kroky. Začínali ve Zhoři na Jihlavsku. „Ze Zhoře bylo blízko do Arnoleckých hor, což je skoro na Jihlavsku.“

Neváhej a choď

Marie Rajnošková pracuje pro obecně prospěšnou společnost Chaloupky, která má na Krátké nedaleko Sněžného středisko. „Každé středisko na Den země dělá svoji akci, my jsme přemýšleli, co udělat jiného než ostatní a dálkový pochod se jevil jako fajn nápad. Pojmenovali jsme ji Neváhej a choď.“

Letos proběhl už třetí ročník. Je připraveno několik tratí, pro rodiny s dětmi, pro obdivovatele Žďárských vrchů a také pro extrémní sportovce. „Je připravena 100 km trať. V poslední době je o takové extrémní záležitosti velký zájem.“

Zažil jsem pravěk stovkových závodů. Šel jsem jich asi 20

Chtěli seznámit lidi s ekologickým střediskem na Krátké a také se Žďárskými vrchy. „Startovalo se v Novém Městě v muzeu a na Krátké byla základna. Odtud se dělají pětadvacetikilometrové okruhy. Tam je zázemí, jídlo, teplo, voda. O to se stará hlavně Marie.“

Sami „svých“ 100 kilometru ve Žďárských vrších neabsolvovali. Zdeněk má ale ve svých nohách dvacet stovek. Zažil prý pravěk stovkových závodů. „Startovalo se kolem půlnoci, noční část se absolvovala po silnici, nebyla taková výbava. Chodilo se s baterečkou, aby se někam nešláplo. Teprve ve dne se vyráželo do terénu.“

16 vrcholů Žďárských vrchů má 800 nebo více metrů

Dnes jsou nejoblíbenější pochody, které se celé odehrávají v terénu. Čím větší mají převýšení, tím je to pro závodníky žádanější, zajímavější a lepší. Na území České a Slovenské republiky se koná několik stovkových závodů a sčítají se body. Vítěz se potom účastní stovky kolem Mont Blancu.

„Naše stovka je něco mezi tím starým a tím novým. Účastníci se mohou po každých pětadvaceti kilometrů zastavit na Krátké, dát si polévky, kolik chtějí, zahřejeme je vřelým slovem a až se jim chce, mohou pokračovat. Limit je 24 hodin.“

Všech 16 osmistovek nedal zatím nikdo. Na prvního čekáme

Další akcí, za kterou je podepsáno Bratrstvo Žďárských vrchů, jsou zářijové osmistovky Žďárských vrchů. „My jsme jich napočítali 16. Smyslem této akce je navštívit všech 16 osmistovek v časovém limitu 24 hodin a to tak, že vlastní cestou. Jsou dopředu známy ty vrcholy, ale kudy tam ten člověk jde, je na něm,“ vysvětluje Zdeněk Rajnošek.

20. září proběhne už třetí ročník osmistovek, ale ještě ani jednou se nepodařilo nikomu všech 16 vrcholů zdolat regulérně. „První ročník dali jedni Maďaři, jenže oni k tomu chtěli ještě stovku, takže jsme jim museli namalovat, kudy půjdou, nesplnili tedy podmínky. A loni byl zákaz vstupu do lesů v blízkosti hned tří našich osmistovek. Takže čekáme na prvního, který všech 16 zvládne,“ říkají manželé Marie a Zdeněk Rajnoškovi.