Narození Ježíška nejspíš žádná hvězda nezvěstovala

Pro odpověď, co byla betlémská hvězda, se musíme vypravit pátrat po obloze někdy na přelomu počátku letopočtu, který ale ve skutečnosti začíná špatně. „Ta kalkulace ze šestého století je špatná, to už víme. Náš letopočet nezačíná narozením Krista. Naše nula není přesně,“ upozorňuje Miloš Podařil.

Giotto di Bondone si řekl, že kometa nad jeslemi by byla docela hezká. Tak jí nad Ježíše namaloval

Nad betlémy, které si doma vystavujeme právě na Vánoce, září kometa. Podle jihlavského astronoma je to pouze licenční ztvárnění, které se poprvé objevilo někdy okolo roku 1304. „Kdy byla dokončena freska Klanění v italské kapli Scrovegni. Na ní přichází oni tři mudrci, mimochodem nikde není psáno, že jsou tři. Je tam psáno, že přinášejí tři druhy darů, to jen na okraj. Giotto di Bondone se nechal inspirovat Halleyovou kometou, která byla viditelná tři roky před tím.“

Kometa s největší pravděpodobností nad Betlémem nezářila, protože kometa všeobecně symbolizovala špatné věci. Smrt, mor, nemoci, neštěstí. „Těžko si představit, že by někomu zvěstovala narození nebo příchod mesiáše,“ myslí si astronom Miloš Podařil.

Kepler si myslel, že vznik hvězdy způsobuje Saturn a Jupiter

Další hypotéza, která by vysvětlila betlémskou hvězdu, zvěstující příchod spasitele, hovoří o trojité konjunkci Jupiteru a Saturnu, která se odehrála v roce minus sedm a to hned třikrát. Navíc se stala v jednom jediném souhvězdí, v souhvězdí Ryb. S touto hypotézou je nejvíce skloňováno jméno Johannese Keplera. „Zjistil nějaké principy pohybů planet ve Sluneční soustavě a vypočítal, že se tam tehdy třikrát sešli těsně Jupiter a Saturn.“

Kepler svoji teorii o betlémské hvězdě vystavěl na základě pozorování výbuchu supernovy, která v okamžiku svého zániku vybuchne, rozzáří se a na obloze se objeví jako nová hvězda. „V době, kdy tento jev pozoroval, byli poblíž právě Jupiter a Saturn a on se mylně domníval, že tato skutečnost způsobuje objevení nové hvězdy. Dopočítal, že se to stalo v roce minus sedm a myslel si, tohle byla ta betlémská hvězda,“ vypráví Miloš Podařil.

Tak zářilo nebo nezářilo něco při narození Ježíše?

Podle Miloše Podařila je také při pátrání po existenci betlémské hvězdy potřeba uvědomit si, jak takovou událost vykládali lidé tehdy. „Konjunkce je vzácný jev, ale je velice pravděpodobné, že o vzácnost toho jevu asi nešlo. Máme k dispozici ještě jednu hypotézu. Betlémská hvězda by nemusela být estetický jev, ale mohlo ve své podstatě jít o jakýsi horoskop.“

S tímto výkladem přišel americký astrofyzik Michael Molnar. „Kdo jsou oni tři králové? Je to nešťastný překlad, všude v originálních textech se uvádí mágové. Jsou to lidé, kteří pátrají ve snech, kteří se snaží číst ve hvězdách, snaží se vyčíst cesty osudu, které jsou zvěstovány vyšší mocí, nějakou metafyzikou a podobně. Jsou to takoví pravědci,“ vysvětluje Miloš Podařil.

Herodes nevěděl, že by v Judeji měla zářit nějaká hvězda

Tito lidé přicházejí z východu, z tehdejší Mezopotámie, kde se intenzivně praktikovala helenistická astrologie. „Naopak v Judeji, kde se měl Ježíš narodit, se o astrologii vůbec nezajímali, ti měli úplně jinou kulturu, jiné tradice. Ty obloha nebrala. Když mudrcové přicházejí za Herodem a říkají, že viděli hvězdu, Herodes neví o ničem. To on se ptá. Pravděpodobně nešlo o jev, který by byl nějak jasný, zářivý, z toho Molnar odvozuje, že šlo o horoskop,“ ve zkratce vysvětluje jednu z teorií Miloš Podařil z jihlavské astronomické společnosti.