Nechce, aby z Vysočiny zmizely brambory, tak vymyslel způsob, díky kterému se jim daří i v suchu

Pavel Růžek pochází z Vysočiny a je přesvědčen, že brambory do našeho kraje patří. „Mně by velice vadilo, kdyby nám Evropská unie nebo někdo jiný chtěl plochy snížit nebo kvůli erozi půdy nám je tady dokonce zakázal pěstovat. Krajina s bramborami je krásná, proto jsme se rozhodli, aby nám náhodou neskončily v Polabí, že to změníme. Že se pokusíme omezit erozi a že se pokusíme, aby více vody ze srážek zůstalo v hrůbcích,“ popisoval začátek své výzkumné práce Pavel Růžek.

Dívat se a pozorovat za deště. Mít s sebou motyku, lopatu a vyzkoušet to

Nešlo to hned, každý nápad se musel ověřit v praxi. Základem myšlenky bylo rozšíření hrůbků a úprava brázd, kterými odtéká při deštích voda. „My jsme se snažili, aby co nejméně vody odtékalo do brázd a aby hrůbky zadržely co nejvíc vody. Zkoušeli jsme na vrcholu dělat žlábky, či důlky, aby tam voda při dešti zůstala. Pokoušeli jsme se rozrušovat krustu, která se tvoří na povrchu, aby se voda vsakovala do půdy“ vysvětluje pracovník Výzkumného ústavu rostlinné výroby Pavel Růžek.

Je to prý jenom o tom dívat a se pozorovat. „To se každému nechce, v dešti. Kudy teče voda, jak odtéká, mít s sebou motyku, lopatu a za deště si to vyzkoušet. To je nejlepší, co člověk může udělat. Za bouřky to je nejlepší, to je teplo,“ směje se Pavel Růžek.

Obrovskou radost Pavlu Růžkovi udělalo sucho v roce 2015

První pokusy probíhaly ručně upravenými nástroji, to bylo ve spolupráci s Výzkumným ústavem bramborářským v Havlíčkově Brodě. „Pak jsme to zkoušeli v rámci projektu Technologické agentury České republiky, který podporuje tyto záležitosti, přímo řešení problémů praxe. Díky tomu jsme s firmou PaL z Velkého Meziříčí vyrobili konkrétní výrobek. Jde upevnit skoro na jakýkoli sazeč. Podle půdy, která tam je, se určí, jak by zařízení mělo vypadat. Mělo by být na každou půdu jiné, aby to šlapalo perfektně,“ vysvětluje Pavel Růžek.

Přestože Pavel Růžek bojuje se suchem, to velké v roce 2015 mu jako výzkumníkovi udělalo obrovskou radost. „Když díky velkému suchu schly brambory a schly jiné porosty, tehdy pršelo až na konci srpna, agronomové jezdili kolem našich polí, už tehdy osázených za pomoci naší technologie, ve Věži a v okolí a viděli, že brambory tam drží déle, začali se zajímat. Navíc ty výnosy nám proti předcházejícím rokům nešly dolů a jinde byly o třicet procent nižší, tehdy to nejlépe vešlo ve známost agronomů a pěstitelů brambor,“ vzpomíná na zlomový okamžik výzkumník.

Dáme si kávu, v devět hodin vyrazíme na pole a porovnáme je

Tento speciální nástavec, který funguje na skoro na každý sazeč brambor, zkouší a testují právě na farmě Vesa v České Bělé. Vedle sebe jsou pole, kde hospodaří bez zlepšovacího nápadu a s ním. „Teď třeba pršelo, tak se příští týden sejdeme se zemědělci, dáme si kávu, v devět hodin vyrazíme na pole a porovnáme je. Pan inženýr Růžek zájemcům vysvětlí, jak to funguje,“ vysvětluje svoje povinnosti ředitel Vesy Tomáš Krejčík.