„Nejsme malí komunisti“, jedno ze základních pravidel novodobého Pionýra

„Slovo pionýr je převzato z angličtiny, je to průkopník, objevitel něčeho nového, který jde za tím, co ho zajímá. Pionýři byli i zlatokopové, lidé, kteří žili novými věcmi a snažili se přijít věcem na kloub,“ zabrousil do hluboké historie Jiří Němec.

Pionýr jako mládežnická organizace vznikla v roce 1919 v Sovětském svazu, v Československu byla zavedena v roce 1949. Původní záměr komunistů bylo „přetavit“ tehdejšího Junáka v uvědomělého Pionýra, ale mnohé skautské oddíly se raději dobrovolně rozpadly, další přešly do ilegality.

Pionýr pak byl dlouhá léta jedinou oficiální organizací pro děti, která měla mladé lidi formovat tím „správným směrem“. „Jsem přesvědčen, že většina vedoucích v té době chtěla pracovat s dětmi, o žádnou ideologii u nich nešlo,“ tvrdí krajský předseda Pionýru.

Tito lidé podle zkušenosti Jiřího Němce zůstali v organizaci i po převratu v listopadu 1989.
„Nejsme už zatíženi žádnou ideologií, jsme bezpartajní, pořádáme letní i zimní tábory, věnujeme se dětem celoročně. A jsme jedinou zdejší mládežnickou organizací, která bere např. i na tábory děti, které v Pionýru nejsou,“ zmínil v Tandemu Jiří Němec.

V pionýrské organizaci na Vysočině je osm set členů, celkově v republice šestnáct tisíc.