Pelhřimov nemá svůj klášter kvůli Českým Budějovicím, říká s nadsázkou Václav Peltan

15. srpen 2017

Jako průvodci po děkanském kostele svatého Bartoloměje v Pelhřimově Václavu Peltanovi chyběly informace, podle kterých by návštěvníky provázel, proto průvodcovskou příručku sestavil sám. „Jenže, pak se mě návštěvníci ptali, jestli tu brožurku nemáme na prodej a kde by se dala sehnat, předal jsem to Matici křemešnické, která prohlídky organizovala, a oni mi řekli: tak něco napiš,“ smál se v Dobrém dopoledni historik a autor knihy Posvátná místa královského města Pelhřimova Václav Peltan.

Na knize začal pracovat v roce 2014, Matice křemešnická ji vydala v roce 2017. „Začal jsem děkanským kostelem svatého Bartoloměje, postupně se přidaly další kostely přímo ve městě, které s tím děkanským přímo bytostně souvisí, další kaple kolem Pelhřimova, a postupně se to nabalovalo a nabalovalo, až jsem se musel krotit,“ usmívá se mladý autor Václav Peltan.

Sedmi set stránková publikace by nebyla únosná

Do knihy Posvátná místa královského města Pelhřimova se nakonec vešly jen dvě čtvrtiny materiálu, který Václav Peltan postupně sestavil. „Jedna část se věnovala historii Pelhřimova, další poutnímu místu Křemešník a několika dalším kostelům v okolí, tohle jsme ale po domluvě s vydavatelem museli redukovat, protože sedmi set stránková publikace by nebyla únosná.“

Asi nejblíže má Václav Peltan právě ke svatému Bartoloměji, strávil v něm spoustu času, ať už jako průvodce na letní brigádě, ale také jako varhaník. „Měl jsem do kostela denní přístup, nebyl problém zajít do míst, která jsou pro běžného návštěvníka skryta. Půdní prostory a podobná zákoutí.“

Při práci na knize musel také zvládnout práci projektanta, nakreslil současný půdorys kostela

„Na půdě jsou krásná raně gotická okénka, která vypovídají o tom, že kostel svatého Bartoloměje byla původně krásná raně gotická bazilika s vysoce převýšenou lodí, byla kratší než teď, protože kostel je výsledkem několika renesančních a barokních přístaveb. To mi dalo pomoci nahlédnout do toho, jak kostel vypadal původně a co už dnes nikdo nemůže vidět. To byl můj záměr, v knize jsou věci, které nikdy nebyly publikované,“ vysvětluje Václav Peltan.

Václav Peltan

Při práci na knize musel také zvládnout práci projektanta. „Snažil jsem se knihu udělat co nejaktuálnější. Je v ní citováno z literatury staré sto a více let, ale zároveň bylo potřeba určité aktuálnosti. A to mě vedlo k tomu, že jsem zavrhnul dvacet let staré půdorysy, které nebyly aktuální a byl jsem donucen udělat nové,“ směje se Václav Peltan.

Po třicetileté válce chtěli mít pelhřimovští centrum vzdělanosti

V knize jsou také popsány a podrobně zdokumentovány kostel svatého Víta, kaple Panny Marie Bolestné, kostel Nalezení svatého Kříže, kaple svaté Anny, hřbitovní kostel Božího Těla a mnoho dalších posvátných míst. Václav Peltan také připomíná pelhřimovskou synagogu a odpovídá na otázku, proč v Pelhřimově není klášter.

„Po třicetileté válce se pelhřimovští přimkli ke katolické víře. Chtěli mít centrum vzdělanosti. Ty většinou spravovaly řeholní řády. V roce 1680 začalo jednání s litomyšlskými piaristy o tom, aby si v Pelhřimově zřídili klášter, svoji kolej a klášterní školu. Jednání se vedla hodně dlouho, pokaždé se vyskytly nějaké překážky. Na počátku 18. století se definitivně rozhodlo, že klášter bude na místě současného pivovaru Poutník. V letech 1724 až 1736 probíhala poslední jednání, ale tehdy piaristé dali přednost mocnějším a bohatším Českým Budějovicím,“ vysvětluje Václav Peltan, proč v Pelhřimově nestojí klášter.

autor: Tamara Pecková
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.