Potkan je chytré zvíře, jen musíte zjistit, co mu chutná a co ho baví, pak je snadné ho vycvičit
Nepochází z cirkusové rodiny, ale vždycky ho lákal cirkusový život. Vybral si nejméně náročnou, alespoň co se prostoru týká, disciplínu. „Akrobatem na visuté hrazdě se v paneláku stanete těžko, tak jsem si vybral žonglování. Ale nemyslím si, že by to byla nejsnadnější disciplína. Když se naučíte stojku, ta technika je pořád stejná, ale u žonglování vám kužel nebo kruh spadne do ruky pokaždé trošku jinak. Trénovat se musí opravdu denně,“ vyprávěl třebíčský Milan Ošmera v Dobrém dopoledni Tamary Peckové.
Začal, když mu bylo devět let, to znamená, že po cirkusovém životě poprvé zatoužil před dva a dvaceti lety. Kdyby měl tehdy takové zkušenosti, které má teď, vyrazil by nejspíš studovat do zahraničí. „Tehdy nebylo zahraniční studium tak obvyklé, takže jsem šel na stavební průmyslovku, čtyři roky úplně ztracené,“ přiznává Milan Ošmera.
Manéž je naše pracoviště, je dobré, když se o něj staráme
Své znalosti ze stavební školy nevyužije ani při stavění cirkusového šapitó. „Od toho tam jsou jiní zaměstnanci, my artisti si chystáme manéž, opony. Je to naše pracoviště, takže je dobré, když se o něj staráme sami,“ vysvětluje Milan Ošmera. Cirkusová sezona pro něj začíná na přelomu února a března, končí v listopadu. Přes sezonu se v kondici udržuje díky představením, mimo ni musí každý den trénovat. „Žonglování nikdy nekončí, když se naučíte se třemi míčky, přidáte čtvrtý, pak pátý. To opravdu nikdy nekončí.“
V současné době je angažován v malém rodinném cirkusu a brázdí s ním jižní Rakousko. „Máme ve smlouvě dvacet hracích dní měsíčně, tak se stihnu podívat i po okolí. Tam je opravdu nádherně,“ usmívá se Milan Ošmera. Příští rok bude účinkovat v Nizozemí. „To je velmi úspěšný cirkus, tam mají školu, lékaře. Kostýmy navrhnou, ušijí. Budu vystupovat ještě s jednou artistkou, také budu mít číslo s talíři a prý budeme společně dělat nějaké velké kouzelnické číslo. To teprve budeme nacvičovat.“
Po ohni jednou zatouží každý žonglér
V jeho cirkusovém životopise stojí také žonglování s hořícími pochodněmi. „K tomu jednou dospěje každý žonglér. Ve čtrnácti jsme s tátou podomácku vyrobili hořící kužele a zkoušel jsem to na dvorku u babičky. Tajně, aby to maminka neviděla. Pak to zjistila a strašně na nás křičela,“ směje se při vzpomínce Milan Ošmera.
Mimo cirkusovou sezonu se vrací na Vysočinu a kouzlí a žongluje ve školách a školkách. „Říká se, že dětské publikum je nejnáročnější, já před nimi hraji moc rád. Děti vám nic neodpustí, je velký úkol je vždy zabavit a zaujmout,“ přiznává Milan Ošmera. A jak se mu to daří? „Já mám šou se cvičenými potkany,“ prozrazuje svůj trik, jak získat dětského diváka Milan Ošmera.
Reakce na potkany byly všelijaké
Potkany poprvé představil před třemi lety. „Reakce byly všelijaké. Každý má potkana spojeného s kanály nebo popelnicemi. Když paní učitelky viděly, co zvíře dokáže, tak se ptaly, kdy s nimi zase přijedu. Je to zvíře velice inteligentní, naučí se spoustu věcí,“ usmívá se žonglér, kouzelník a cvičitel potkanů v jedné osobě Milan Ošmera.
Rozhodně nestojí nad potkanem s bičem v ruce, vše je hravou formou. „Je potřeba lákat je na nějakou dobrotu, já je lákám na ovesné vločky, ti před tím zase měli rádi slunečnicová semínka. Potkan se dožívá tří let, odmala si s nimi musíte hrát a musíte zjistit, co je baví. Jsou schopní přeskakovat přes různé překážky, nebo je různě proskakují,“ vysvětluje Milan Ošmera.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
