Představte si, že by vás za noc tři sta krát probudili. Přesně tak se cítí člověk se spánkovou apnoí

12. leden 2017

Uspěchanost, akčnost, nervozita dnešní doby s sebou přináší poruchy spánku. „Nejčastější je nespavost, latinsky zvaná insomnie. Uvádí se, že 60% lidí ji za život zažilo. Tím se ale naše spánková laboratoř nezabývá, my se zabýváme krátkým úsekem spánkové medicíny a to jsou poruchy dýchání ve spánku. K tomu patří hlučné spaní, chrápání a také dechové pauzy v průběhu spánku,“ vysvětlil v Dobrém dopoledni primář plicního oddělení Nemocnice Jihlava Tomáš Snížek.

Spánkovou apnoí, jak se odborně onemocnění říká, trpí více muži než ženy, ale ani ty podle primáře plicního oddělení jihlavské nemocnice Snížka nejsou výjimkou. „U mužů se uvádí kolem devíti až patnácti procent, a s věkem to narůstá. Ve vyšším věku se porucha může vyskytnout u dvaceti až pětadvaceti procent. U žen je nárůst také s přibývajícím věkem, v postmenopauzálním období, s nárůstem váhy, ale ten počet je v porovnání s muži asi poloviční.“

Tuk se přesouvá i do oblasti krku a zužuje dechové cesty

Faktorů poruch dýchání ve spánku je více. „Věk, pohlaví, to jsou věci, které nejsme schopni ovlivnit. Tím nejznámějším a nejvýraznějším rizikovým faktorem pro dechové pauzy a poruchy dýchání ve spánku je nadváha a obezita. Tuk se přesouvá i do oblasti krku a zužuje dechové cesty, které tam jsou a tím přispívá ke kolapsibilitě dechových cest v průběhu spánku,“ popisuje primář Snížek.

Tomáš Snížek, lékař

„Spánková apnoe je stav, kdy dochází v průběhu spánku k opakovaným dechovým zástavám. Ty jsou většinou vyvolané zúžením v oblasti horních cest dýchacích, to znamená v oblasti nad hlasivkami výš. Netýká se oblasti průdušek a průdušnice. K dechové zástavě dochází z toho důvodu, že v okamžiku nádechu je tkáň kolapsibilní a pod tlakem a při nádechů se krk stáhne. My nemůžeme dodechnout a snažíme se to prodýchnout a pokud to trvá déle než devět vteřin, objevuje se apnoická pauza,“ vysvětlil princip onemocnění primář Snížek.

Člověk se posune z hlubšího spánku do mělčího spánku

„Organismus pozná, že člověk nedýchá a snaží se ho aktivovat. Dojde k probuzení, člověk se posune z hlubšího spánku do mělčího, což samotné stačí k tomu, že se krk vyrovná, napne a člověk dýchá dál. Problém je v tom, že pokud takových dechových pauz má za noc tři sta, čtyři sta, pět set, aniž o tom ví, on se vůbec nemusí zcela probudit, tak přestože spí osm, deset hodin, ráno je zbitý a nevyspaný. Tito lidé jsou nevyspalí a mají velkou tendenci usínat přes den,“ popisuje jeden z důsledků, které přináší spánková apnoe, primář Tomáš Snížek.

Rozbití kvalitní architektury spánku je pouze jeden problém. „Dnes se ví, že tyto dechové pauzy jsou významným rizikovým faktorem pro řadu kardiovaskulárních onemocnění. Je prokázáno, že lidé se spánkovou apnoí středně těžkého a těžkého stupně mají mnohem častěji srdeční selhání, špatně zvládnutelný vysoký krevní tlak, špatně zvládnutelnou cukrovku, častější mozkové příhody. Proto má smysl tyto lidi diagnostikovat a léčit,“ vysvětluje Tomáš Snížek.

Jsem jako v novém světě, říkají léčení pacienti

Aby odborníci byli schopni určit spánkovou apnoi, vyšetří pacienta ve spánkové laboratoři. „Většina pacientů je léčena konzervativním způsobem. Pacient má nosní masku, která je hadičkou připojena na přístroj, který v průběhu noci vhání vzduch pod určitým tlakem. Dechové cesty jsou jakoby dlahovány, vyztuženy, mizí chrápání a mizí dechové pauzy. Pacienti, kteří jsou na této léčbě, říkají: já jsem jak v novém světě, mě stačí spát šest hodin, jsem odpočinutý a jsem aktivní,“ popisuje základní léčbu Tomáš Snížek.

autor: Tamara Pecková
Spustit audio