Při výrobě cínových vojáčku je potřeba trpělivost, dobrý zrak a pevná ruka

18. duben 2014

Za to, že vyrábí cínové vojáčky, může manželka. Paní Marcela Grégrová hraje závodně šachy. „V roce 1990 jsme byli v Benátkách a viděli jsme tam překrásné cínové šachy, které po přepočtu vyšly asi na 20 tisíc korun, což bylo mimo naše finanční možnosti. To byl impuls, že jsme se o to začali zajímat a vedlo to až k tomu, že jsme začali něco vyrábět a že se tomu věnujeme dodnes,“ vyprávěl v Tandemu Jiří Grégr z Velké Bíteše.

První vyrobená cínová figurka se celkem logicky týkala šachů. Jiří Grégr se pokusil odlít šachovou figurku koně. „Mám ho schovaného, byl to naprosto amatérský a nepovedený odlitek, ale bylo to značné dobrodružství. Jediné, co jsem do té doby viděl odlévat, byla rybářská olůvka, která vyráběl můj táta,“ usmívá se Jiří Grégr.

První odlitek byl nehezký, ale pořád ho mám doma

Ze sádry a disperzního lepidla vyrobil první formu, na vařiči roztavil cínovou slitinu s příměsí olova a mědi. „Ta forma nebyla odvzdušněna. Odlilo se to, ale odlitek byl nekvalitní. Byl plný bublinek a vypadal nehezky, ale byl to můj první odlitek,“ vzpomíná na svůj první cínový kus Jiří Grégr.

Cínoví vojáčci byli vedlejším produktem cínařů, kterým se říkalo konváři. Vyráběli hlavně nádobí. Figurky byly jako hračky, ale hračka didaktická. „Využívaly se ve šlechtických rodinách, kde se pomocí těchto figurek vysvětlovaly například vojenské strategie. Některé rodiny měly figurky stříbrné.“

Jiří Grégr získal první informace o pracovním postupu odlévání cínových figurek od odborníků, kteří se zabývali odléváním kovů. Pak se Jiří Grégr učil od člověka, kterého našel díky inzerátu. „Prodával tehdy nějaké formy, dozvěděl jsem se od něj spoustu věcí, dlouho jsem od něj odebíral i cínovou slitinu.“

Při výrobě cínového vojáka je důležité nastudovat historickou literaturu, velkým pomocníkem je internet. Dále se Grégrovi zamýšlejí, jak bude figurka vypadat. Bude akční nebo bude v klidovém stavu, to vše musí před modelování Jiří Grégr vědět a mít namalováno na návrhu.

Nejtitěrnější práce je modelování

Nejtitěrnější a nejdůležitější práce na výrobě cínového vojáčka je podle Jiřího Grégra modelování. Když s výrobou figurek Grégrovi začínali, k modelování používali modurit. Dnes jsou k dispozici různé dvousložkové pryskyřice, které dovolí při modelování vytvořit nejjemnější detaily. Další věc, kterou Jiří Grégr nesvěří nikomu jinému, je výroba formy. Je ze silikonových kaučuků.

Na roztavení cínové slitiny stačí plynový vařič nebo sporák. „Vyrábím surové, hrubé odlitky, ty se opracovávají, pilují se hrany, leští a pak se figurka maluje. Začínáme u největších ploch, až se dostaneme k detailům, někdy figurky i stínujeme, aby byly co nejvěrohodnější. Na jemné drobné detaily se používá jehla. Třeba na oči,“ nechává nakouknout do dílny, kde vznikají cínoví vojáčci.

„Je to hlavně o trpělivosti. Výhodou je dobrý zrak a pevná ruka. To nej je malování. Když se spletete u modelování, lze chybu opravit. U malování to jde sice také, ale už je to daleko pracnější,“ připouští Jiří Grégr.

Manželé Grégrovi se věnují vlastní autorské tvorbě. Jiří vyrábí model, formu, jeho paní Marcela figurky maluje. Dokonce spolupracují se třemi výtvarníky, kteří jim pomáhají s výrobou ostatních cínových předmětů, mezi které patří i šachové figurky, které byly na začátku celého příběhu.

autor: Tamara Pecková
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.