Pro Kolářovy jsou Prázdniny v Telči něco jako Vánoce. Neexistuje nejezdit tam

28. červenec 2015

Kastelán telčského zámku Bohumil Norek byl v nejlepších letech, když se před třiatřiceti lety konal první ročník Prázdnin v Telči. „Zrovna včera jsme se o tom spolu bavili, pan Norek říkal, to mi bylo 30 let. A já mu na to řekl: no vidíte, a mně byly tři. Byla to kratší série koncertů. Jako děti jsme byly ubytováni ve skleníku, kde se koncerty konaly a pamatuji si na ten slavný koncert Karla Plíhala, někdy v roce 1983,“ zavzpomínal na Prázdniny v Telči nejstarší syn festivalového zakladatele Milana Medvěda Koláře Matěj Kolář.

Nejmladší syn duchovního otce Vojtěch Kolář se během Prázdnin v Telči dokonce narodil. „Prázdniny jsou celý můj život. Je to každý rok, je to něco jako Vánoce, je to velký svátek. Neexistuje nejezdit na Prázdniny. Nic jiného jsem neznal, nikdy mě nenapadlo být naštvaný, že spolužáci jezdí k moři a my jsme v Telči.“

Nikde na světě tohle není, my sem chceme jezdit nadosmrti

To Matěj období vymezování se vůči Prázdninám zažil. „To bylo kolem čtrnácti, patnácti let. To jsme měli cukání, jezdili jsme na týden vodu, ale pak se nám to vymstilo. Všechna znamení nás vracela zpět do Telče, že na té vodě být nemáme. Byly bouřky, pršelo. Vrátili jsme se a zase jsme rodičům pomáhali,“ směje se Matěj Kolář, který se stará hlavně o grafickou podobu Prázdnin v Telči.

Letošním motivem je elefanda folkový. „Celý svět přiteče do Telče. Sloni s choboty sedí u kašny, a kdo chce, ten si vycucne dovolenou tady u nás. Není potřeba jezdit daleko, doma můžete objevit to světové. Když skončil koncert irské skupiny Sliotar, říkali: nikde na světě tohle není, my sem chceme jezdit nadosmrti,“ vysvětluje výběr letošního maskota elefandy jeho autor Matěj Kolář.

Hlavně kvůli magii zámeckého nádvoří se do Telče vrací

Už abychom tady byli zase, to je věta, kterou pořadatelé po koncertech slýchají. „Místní jako Nezmaři, Druhá tráva, Žalman, kapely, které u nás hrají desítky let, mají místo na dalším ročníku jasné. To je automatické. Ale třeba Glen Hansard byl atmosférou místa a celého života, který k festivalu u nás patří, tak zaujatý, že jsme se okamžitě domlouvali na další rok. Na nádvoří se všem líbí, je to krásný prostor, kde je magická energie, která dost často odolává všem dešťům. Hlavně kvůli magii zámeckého nádvoří se k nám vrací.“ myslí si Vojtěch Kolář.

V redakci prázdninového zpravodaje, který vychází každý den, mají pořadatelé tabulku, ve které jsou údaje, kolik hodin se podařilo naspat. „Nejčastější číslo je 4 a 5. Je to vidět i na webové kameře. To je vlastně takový unikát, my naše koncerty přenášíme live právě přes internet. To na žádném festivalu nedělají,“ upozorňuje Vojtěch Kolář.

Cože? Jenom 15 korun za pivo? Divil se Marek Eben

Mezi interprety, kteří se do Telče rádi vrací, jsou i Bratři Ebenové. „My se o návštěvy krásně staráme, zveme je na obědy, na pivo, ubytováváme je na těch nejkrásnějších místech v Telči. Ale třeba Ebenové nám svým cateringem rádi konkurují. V jedné bedýnce mají lahev dobrého destilátu, v druhé bedýnce mají kávovar a předhánějí se, že nám udělají lepší kávu než my,“ vypráví Vojtěch a do řeči mu skočí Matěj. „To teda kecáš, já si pamatuji, jak si Marek Eben kupoval po koncertě pivo a říká: Cože? Jenom patnáct korun?“ smějí se Matěj a Vojtěch Kolářovi, synové duchovního otce folkového festivalu Prázdniny v Telči Milana Medvěda Koláře.

autor: Tamara Pecková
Spustit audio