První zmínka o vánočním stromku pochází z 15. století. Byl to dárek pro děti, proto byl ožírací

13. prosinec 2017

Podle kurátorky vánočních výstav a výtvarnice z Moravských Budějovic Vítězslavy Strnadové nesmí na žádném vánočním stromku chybět ozdoby po našich předcích, i když mají poněkud zvláštní tématiku. O vánoční dekorace se jako kurátorka zajímá a také je sbírá. „Říkám bohužel, protože jsou skleněné, poměrně neskladné, těžko se shánějí a hloupě se přenášejí,“ vyprávěla Vítězslava Strnadová v Dobrém dopoledni.

Ani na jejím vánočním stromku nemůžou chybět některé konkrétní ozdoby. „Od svého partnera jsem kdysi dostala pár korálkových ozdob, které patřily jeho babičce. Mezi nimi byla jedna, která by prý potřebovala opravit. Zjistila jsem, že jí nic není, že jenom špatně visí. Když jsem ji pověsila správně, ukázalo se, že je to tank.“

V protektorátních nebo předválečných ozdobách se dělaly ozdoby pro chlapce. Třeba tanky

„V protektorátních nebo předválečných ozdobách se dělaly mnohé pro děti. Pro chlapce letadla, auta a mezi nimi i tanky. Náš vánoční stromeček zdobí tank. Ten náš je úplně stříbrný, jenom má takovou narůžovělou hlaveň. Je ze skleněných korálků a drátku,“ usmívá se paní Vítězslava.

Trendů, které ovlivnily podobu vánočních výzdob, bylo a ještě bude hodně, paní Strnadová v Dobrém dopoledni připomněla ten z přelomu sedmdesátých a osmdesátých let. „Tehdy byla podoba ozdob velmi ovlivněna tehdejším sovětským módním návrhářem Vjačeslavem Zajcevem. Vznikl velký boom jakési lidovosti, která ovšem nebyla pravá. Takže vizovické těsto se peklo i mimo Vizovice, zdobilo se modrotiskem, který je původně německý a vše se dotvářelo krásnými švédskými vzory proplétaných slaměných ozdob. Nádherná doba,“ potutelně se usmívá výtvarnice z Moravských Budějovic.

Ti dědečkové, kteří se věší na stromečky, jsou němečtí Weihnachtsmannové a jejich skřítci

„Ale pozor, abychom nezaměňovali fousaté dědečky z ozdob v této sovětské souvislosti. Ti dědečkové, kteří se věší na stromečky, a právě jsem jich na trhu pár viděla, jsou němečtí Weihnachtsmannové a jejich skřítci. Děda Mráz se nikdy neujal, český národ ho nikdy nepřijal,“ upozorňuje Vítězslava Strnadová.

A jaká je historie vánočních stromečků? Podle Strnadové zdlouhavá a spletitá. „První zmínka o stromečku jako takovém se objevuje už v 15. století v zápiscích jakéhosi cechovního spolku z Brém, kde byl stromek na cechovní slavnosti věnován dětem. Ten německý název je velmi těžko přeložitelný, ale natvrdo něco jako ožírací stromeček. Byl to dárek pro děti cechovního spolku,“ vysvětluje Vítězslava Strnadová.

Vyřezávání betlémů byl hlavní koníček mužů před vynálezem modelové železnice

V Českých zemích s největší pravděpodobností úplně první stromek představil ředitel Stavovského divadla Jan Karel Liebich v roce 1812. „Ovšem musíme si připomenout, že tady byla velká německá menšina, takže nemůžeme vyloučit, že u německých spolků nebo v německých rodinách se objevoval dříve, ale nemáme důkazy.“

Žádné obrázky prvního českého stromečku paní Strnadová nedohledala, ale v dobovém tisku se psalo, že česká společnost byla velmi oslněna. „Jediné, o čem se dobové dokumenty zmiňují, byly zářící svíčky, to je asi opravdu vzalo a také se psalo o dárku, který pan ředitel dostal. Byly to zaplacené dluhy, které od svých přátel dostal.“

Stromeček nad betlémy zvítězil z praktických důvodů

Stromky se rozšiřovaly do domácností velmi pomalu, protože hlavní ozdobou byly betlémy. „Já se domnívám, že to byl takový hlavní koníček mužů před vynálezem modelové železnice, proto se stavěly všude, a dávali si na něm záležet. Postupně je vytlačoval stromek, jedním z důvodů byla praktická stránka. Zjistilo se, že se dá po Vánocích vyhodit, což u velmi obtížně skladovatelného betlému byl trochu problém.“

autor: Tamara Pecková
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.