Řeknu to potichoučku: s Honzou Onderem jsem si zatančila nejlépe, říká účastnice StarDance, zdravotní sestřička na čtyřech kolech

6. prosinec 2016

Když se Marie Nahodilová dívala na vozíčkáře, kteří tancovali v minulé řadě televizí soutěže StarDance, měla v očích slzy, a moc jim všem fandila. To ještě nemohla tušit, že v té další to zažije na vlastní kůži. Zdravotní sestřička na čtyřech kolech, kterou můžete vídat v jihlavské nemocnici na příjmu, tancovala pro Paraple s tanečnicí Lucií Hunčárovou a kuchařem Emanuelem Ridim.

Služby Centra Paraple využívá už pět let. „Jezdím si tam pro inspiraci, informace, psychickou podporu, pro návrat do plnohodnotného života, aby se člověk necítil hendikepovaný. Poslední týden v srpnu jsem byla v Parapleti na rehabilitaci a jen tak mezi řečí se mě paní Alenka Kábrtová zeptala, jestli jim nechci popovídat ohledně společenské místnosti v centru, jak jí využíváme a nevyužíváme a co bychom tam chtěli a jen tak mezi řečí se mě zeptala, jestli nechci zatančit ve StarDance a charitativně tak podpořit Paraple,“ vzpomíná Marie Nahodilová.

Jediný tanečník vozíčkář byl spolužák jejího syna

Byl to šok, pocítila obavy, jestli to zvládne. „Abych neselhala, abych ve všem obstála, spíš obavy sama ze sebe, ale ani na chvíli mě nenapadlo, že bych odmítla, pro mě to byla velká příležitost jim pomoc, kterou mi poskytují, oplatit a vrátit. Skrze ně pomoci dalším hendikepovaným lidem na vozíku, takže to pro mě byla obrovská výzva.“

Marie Nahodilová

Deset dní před přenosem se sešli všichni vybraní, nebo vyvolení, jak sama Marie Nahodilová říká. Mezi tanečníky vozíčkáři byl jediný muž. „Jára Zářecký, který je spolužák mého syna a hráli spolu několik let v Praze na Spartě hokej. Chodili spolu na stejnou střední školu. Jeho rodiče mi často pomáhali vyndávat invalidní vozík z kufru a pomáhali mi na zimní stadiony k ledové ploše, kde jsme těm našim klukům fandili. Před dvěma lety měl Jarda nešťastnou nehodu na motorce a skončil na vozíku. Mě vůbec nenapadlo, že se setkáme na tanečním parketu nejenom u toho ledu,“ směje se Marie Nahodilová.

Nejvíc exotické všem připadalo, že pracuji jako zdravotní sestřička

Nejvíc exotické všem ve StarDance připadalo, že Marie Nahodilová pracuje jako zdravotní sestřička v nemocnici. „Všechno ostatní a všechny aktivity, koníčky, co člověk dělá, šly stranou a všichni měli potřebu zaměřit se na mojí práci.“

StarDance, účinkující

Marie do poslední chvíle nevěděla, jestli se přímého přenosu zúčastní. Nebylo jasné, který soutěžní pár v předchozím kole vypadne. „Když jsem se s Lucií a Emanuelem setkala poprvé, říkali, že neví, jestli do našeho kola nevypadnou, že se pohybují na hraně, jsou poslední nebo předposlední. Tak jsem se balila až v neděli ráno, když v sobotu vypadla Anna K.,“ vypráví Marie Nahodilová.

Neber život tak vážně, stejně ho nepřežiješ

„První seznámení bylo neuvěřitelné, před zkušebnou jsem si v překladači našla nějaké italské fráze, takže jsem vjela dovnitř a řekla jsem buonasera, Emanuel spustil italsky. Bylo to velice vřelé přijetí. Setkání pro mě bylo ohromné, to jsem vůbec neočekávala. Asi v polovině naší první zkoušky do zkušebny vplul hlavní choreograf soutěže Honza Onder, zapnul hudbu, elegantně ke mně přiklekl, chytil mě a začal se mnou tvořit choreografii a tančil se mnou, vůbec jsem netušila, co se mnou bude dělat, jestli točit doprava nebo doleva. Věděla jsem, že to má pod kontrolou, s vozíkem mě pokládal na záda, zkoušel akrobatické kousky. To jsem si asi zatančila, řeknu to potichoučku, asi nejlépe z celého týdne,“ usmívá se Marie Nahodilová.

Marie Nahodilová je na vozíku sedm let, nešťastně spadla z koně. Protože po tatínkovi zdědila optimismus, bere život, jak přichází. Její životní heslo se naučila právě od táty: Neber život tak vážně, stejně ho nepřežiješ.

autor: Tamara Pecková
Spustit audio