Sen každého horolezce je osmitisícový vrchol magická hranice, kterou by chtěl zkusit
„Už se to blíží, lehká nervozita je na místě,“ popsal svoje pocity tři dny před odjezdem na horolezeckou expedici na osmou nejvyšší horu světa Manaslu jeden ze členů této výpravy Tomáš Kučera, učitel tělocviku v Jihlavě. „Každý z nás to své osobní nezbytné má rozloženo po některém z pokojů ve svém bytě nebo domově, část materiálu jsme posílali dopředu cargem. Já to začnu definitivně skládat asi až v sobotu,“ usmíval se nejstarší člen výpravy Tomáš Kučera.
Stany, lana, horolezecké vybavení, to vše už by mělo být v Nepálu, stejně jako jídlo a hlavně výšková strava. „Snídani obstarají nějaké kaše vločkové, dobře jdou do krku i do žaludku, jsou lehké a vydatné. Přes den jsou to tyčinky a sportovní gely, co člověk rychle polkne a leze dál. Pocit hladu rozhodně nepociťujete, protože máte na starosti spoustu věcí. A ve výškách stejně nemáte na jídlo chuť. A k večeři máme různé dehydrované výrobky, zalejete vodou a z pytlíku rovnou dlabete.“
Na spravení chuti je nahoře dobrá i čínská polévka
Tomáš Kučera má výškovou stravu docela rád. „Dá se srovnat s instantními polévkami. Na spravení chuti je nahoře dobrá i čínská instantní polévka. Na každý den musí každý mít dvě tyčinky, dva gely a na večer právě tuhle polévku,“ vypočítává Tomáš Kučera.
A jak se horolezec z Jihlavy dostane mezi deset lidí, kteří se na expedici vypraví? Loni na podzim mu telefonoval Pavel Burda, že by rád nějaký pokus o osmitisícovku. „Já jsem o tom chvíli uvažoval, pak jsem na to samozřejmě kývnul, protože sen každého horolezce, který opustí skalky a pustí se do sněhu, do zimy a ledu, je osmitisícový vrchol magická hranice, kterou by chtěl zkusit. Od zimy se začali nabírat další členové, v dubnu jsme koupili letenky, takže to bylo jasné a vážné,“ vzpomíná Tomáš Kučera.
Východní nebo západní cesta? Rozhodnutí padne až na místě
Od Pavla Burdy každý člen výpravy dostal své úkoly. Nejtěžší byla komunikace s Nepálem. „Máme tam člověka, který nám pomáhá s těmi základními věcmi. Po příletu do Kathmandu budeme muset zařídit permity, dopravu, najímání nosičů, s tím vším snad na místě pomůže.“
Velké otazníky nad výpravou visely po dubnovém zemětřesení v Nepálu, ale místní kontakt výpravy všechny ujišťuje, že vše funguje tak, jak má. „Třetí den po příletu vyrazíme směr Arugat popřípadě na druhé straně Bulbule. My totiž nevíme, jakou stranou se na Manaslu vypravíme. Na východní cestě při zemětřesení spadlo několik visutých mostů, a my netušíme, jak to tam vypadá,“ krčí rameny Tomáš Kučera.
Překonat pětitisícové sedlo s nákladem bude náročné
Pokud by mosty na východní straně nebyly v pořádku, výprava se pustí západní cestou. „A ta je opravdu těžší, protože asi třetí den pochodu musíte se vším tím nákladem překonat pěti tisícové sedlo, to bude docela náročné. Každý z nás sice bude mít jednoho až dva nosiče, ale poneseme všechny věci,“ uvažuje Tomáš Kučera.
Tomáš Kučera už několik takových výprav absolvoval v Asii. Na Ťan-Šanu zdolal vrchol Chan Tengri (7010m), má za sebou neúspěšný pokus na Pik Pobedy (7439m) – dosažená výška 6400m. Na Pamíru stanul na vrcholech Pik Korženěvské (7105m), Pik Chetyrech (6300m). Absolvoval nepočítaně letních i zimních výstupů ve Vysokých Tatrách a Alpách, včetně náročných slézání ledopádů, je nejstarším členem výpravy. „Všichni říkají, že jsem nejzkušenější,“ směje se jihlavský tělocvikář.
A na co se těší úplně nejvíc? „Já miluju zimní hory a zimní lezení, já mám rád tu ryzí, silnou, těžkou přírodu zimní, na vysoké hory, na krásné hory, na sníh, na slunce.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
