Strom by měl po zásahu stromolezce vypadat pořád jako strom

„Pokud tuhle práci máte rád, tak se o ni zajímáte, vzděláváte se. Pokud to někdo dělá jenom pro peníze, tak se naučí určitý základ, určité dovednosti a tam stojí. Ale potom nemůžete stromům dát maximum. Čím déle to dělám, tím víc si uvědomuji, že stromy si to zaslouží, musíme jim dávat něco navíc.“

Strom není jenom skládačka ze dřeva, žijí v něm ptáci, brouci. I to musí stromolezec vnímat

Dobrý stromolezec si podle Zvědělíka musí umět strom představit v krajině, musí ho vnímat jako biotop. „Není to jenom skládačka dřeva, ale žijí tam ptáci, žijí tam brouci, je tam spousta faktorů a my to musíme dát vše do souvislosti,“ upozorňuje Petr Zvědělík. „Budu kácet strom a objevím tam vzácného brouka páchníka hnědého. V tu chvíli já musím zvednout ruku a říct: stop, nebudeme kácet. Je tady důležitý brouk a ten tady bude žít. To jsou věci, které bychom měli umět.“

I proto se před pár lety Petr Zvědělík pustil do studia vysoké školy, obor arborista. „Některé předměty jako biomechanika jsou úžasné. Ten bych každému stromolezci doporučil. Stromy, na které lezeme, jsou nějakým způsobem poškozené, duté, mohou mít trhliny, praskliny, vy musíte odhadnout, co strom vydrží, zvládne. Jak moc ho můžete redukovat, aby z něj nezbyl pařez, ať živý nebo mrtvý.“

Pokud má strom několik set let, zodpovědnost je obrovská

Někdy stromolezec pozná hned, že strom je v pořádku. „Jindy strom obhlížíme, fotíme, radíme se. Záleží na tom, jestli je to běžný strom nebo je to památný strom. Pokud má několik set let, ta zodpovědnost je obrovská udělat nějaké rozhodnutí. Nejde o to, co uděláme teď, měli bychom takový strom předat dalším generacím v co nejlepším stavu a to vůbec není jednoduché.“

Litoval Petr Zvědělík nějakého svého rozhodnutí? „Mockrát. Stačí se podívat na stromy, na kterých jsem byl před pěti, sedmi lety a říkám si: jé, teď bych to fakt udělal jinak. Pořád. Jednak jsou tady zkušenosti, vědomosti a za druhé se celkově tenhle obor vyvíjí. Spousta věcí se dělá jinak, pohled se mění. Jsem rád, že se v tomto směru přistupuje ke stromu jako k živému organismu, že to není pouze technická konstrukce.“

Strom potřebuje čtyři věci: dýchat, pít, jíst a mít životní prostor

Strom by měl po zásahu stromolezce vypadat pořád jako strom. „Neměla by to být krychle, obdélník, s velkými řezy, které se nezhojí. Neříkám, že se tak neděje, děje se to pořád, ale lepší se to. Jsem optimista.“

Lidi si podle Petra Zvědělíka stromolezce představí většinou tak, že přijde ke stromu a bude řezat. „To není pravda. Teď jsme zasahovali v Třebíči u Baziliky svatého Prokopa, památka Unesco, je tam krásná lípa. Byla zadlážděná z evropských peněz až skoro k patě a stromu to neprospělo. Musela se rozebrat dlažba, tam byla prosívka, potom udusaná hlína. Vše jsme vyměnili, vrátili kvalitní hlínu, uvolnili kořeny. To byla jediná šance, jak stromu pomoci. Možná se tam bude ještě řezat, ale to stromu nevrátí vitalitu. Tím uděláme něco pro lidi, aby na ně nespadla větev. Suchá větev strom netrápí,“ vypráví jihlavský arborista Petr Zvědělík a dodává, že strom potřebuje čtyři věci: dýchat, pít, jíst a mít životní prostor.