Tři králové? Ne tři prezidenti. Řezbář na nich pracoval deset dní

12. červen 2014

Jiří Kafuněk začal ze dřeva vyřezávat před čtyřmi lety. Pes rozbil keramickou sochu vodníka a on si z kusu borovice zkusil vyrobit novou. Povedlo se. Od té doby se řezbařinou baví a chce, aby to tak zůstalo. O své lásce ke dřevu se vyznal v Tandemu Tamary Peckové.

„Já miloval dřevo vždycky. Jako kluk jsem chtěl pracovat v lese, ale to nevyšlo. Vyučil jsem se truhlářem. Dřevo alespoň zpracovávám a nesázím. Ale pár stromů už jsem taky vysadil. Jak jehličnaté, tak listnaté,“ vypráví sympatický skoro šedesátník Jiří Kafuněk.

Dřevo nádherně voní

Jako truhlář nejraději pracoval s masivem, ale to už se dnes málo vidí. „Dřevo se používá spíš na stavbách. Možná ještě tu a tam kuchyň, ale jinak to jsou různá lamina. Za nás se používala dýha. Pak se přešlo na levnější materiály, ale to už nebyla taková vůně jako u dřeva.“

Dřevo pro svou tvorbu Jiří Kafuněk shání těžce a složitě. „Třeba, když obec kácí stromy, tak se o to zajímám. Nebo když vidím spadlý strom, tak hledám, čí je. Někdy se podaří takové dřevo i získat.“ Miluje jilm, který už se moc nevidí. Řezbář z Jaroměřic nad Rokytnou rád pracuje s jasanem a modřínem. Řezbáři mají ale nejraději lípu.

I vysušené dřevo může prasknout

Dřevo musí dva až tři roky schnout. Tak dlouho materiál čeká, než se do něj řezbář může ponořit svými dláty a řezbářským náčiním. Ale i vyschlé dřevo je živý materiál. Dokazujete to jeden ze tří králů, kteří vypadají jako tři prezidenti České republiky. Václav Havel, Václav Klaus a Miloš Zeman.

„Miloš Zeman je z olše. Dřevo bylo tři, čtyři roky staré. Vůbec netuším, proč soška praskla v obličeji. Dřevo je živý materiál, který pořád pracuje. Krále jsem dělal podle fotografií, trvalo to 10 až 14 dní. Když mě to chytne a mám inspiraci, vydržím u řezání klidně deset hodin v kuse.“

Někdy musí řezbář i na lešení

Ke své práci si Jiří Kafuněk musel pořídit i kladkostroj, tu a tam postaví kolem velkého kmene i lešení. „Když mám větší kmen, musím ho uchytit, abych ho mohl nahrubo opracovat. To potřebuji řetězovou pilu, taky různé brusky. Pak teprve dláta.“ Naštěstí má zastřešený dvorek a rozdělanou práci nemusí uklízet.

Až do konce června jsou jeho výtvory k vidění v zámecké Kavárně splněných snů. „Mají tam výborné kafe a dobrou zmrzlinu,“ zve na výstavu řezbář Jiří Kafuněk.

autor: Tamara Pecková
Spustit audio