V jihlavském eljub Clubu vám pomohou rozmluvit se německy

„Je to trochu komplikovanější. Můj dědeček se narodil v Rakousku, když mu bylo šest, musel uprchnout do Čech. On už pak německy nemluvil, ale dojížděla za ním pravidelně každé léto sestřenice, která sice uměla česky, ale občas na nás mluvila německy. A navíc, moje maminka je němčinářka, takže já jsem v s němčinou vyrůstala. Hodně brzo jsem jí slýchala a brzo jsem se jí začala učit na škole,“ vyprávěla Klára Lysová.

Vždycky je potřeba se učit dál, vždy je co zlepšovat

V patnácti letech jako dobrovolník mohla pracovat pro tábor pro německé děti v Čechách. „To byla náhoda, maminka překládala u dopravní nehody. Pán tady organizoval tábory pro německé děti a potřeboval nějakého prostředníka, někoho, kdo by mu pomáhal s komunikací. Tak se domluvili, že na měsíc pojedu na tábor s německými dětmi, a tam se to rozjelo úplně,“ vysvětluje Klára Lysová.

„Bylo to neformální, musela jsem se do toho dostat, ale to šlo poměrně rychle, po měsíci jsem neměla problém komunikovat,“ říká Klára Lysová a dodává, že se německy učila poctivě dál. „Vždycky je potřeba se učit dál, vždy je co zlepšovat. Šla jsem studovat němčinu, vystudovala jsem pedagogickou fakultu, obor němčina, francouzština.“

U němčiny musí umět člověk méně, než u francouzštiny, aby se domluvil

Jestli je těžší němčina nebo francouzština nemohla s čistým srdcem říci. „Můj pocit je, že u němčiny musí umět člověk méně, aby se domluvil a v té francouzštině mně osobně trvalo strašně dlouho překonat tu vlnu, kdy jsem začala komunikovat, kdy jsem začala Francouzům rozumět a kdy jsem byla schopná říct, co potřebuju.“

Co je eljub Club? „Když jsme si zvolili tenhle název, vůbec mě nenapadlo, že to budu pořád tak složitě vysvětlovat, je to zkratka pro Europäische Litartur-Jungendbegegnungen, když to doslova přeložím, znamená to Evropská literární setkání mládeže. My jsme si tuhle značku vypůjčili od jednoho projektu, který se uskutečnil tuším v roce 2011 v Rakousku. Bylo to celoevropské setkání, ten název se natolik vžil, že funguje i dál. Mám zkušenost, že z takových projektů pak vznikají další aktivity. Stejně to bylo i v tomto případě. Byly další a další akce a my jsme naším eljub Clubem do té sítě zapojili,“ vysvětluje Klára Lysová.

Zjistili, co mají udělat, aby byli schopní v jazyce komunikovat a hlavně odbourali strach

V současné době eljub Club nefunguje jako klasický kroužek. „Náš program je celoroční, jedna z aktivit je jazykový workshop, který organizujeme třikrát ve školním roce. Zveme na něj vždy rodilé mluvčí, probíhají od pátku odpoledne do sobotního večera. Je to intenzivní kroužek několikrát do roka,“ vysvětluje Klára Lysová. „ Když jsme loni začínali, tak někteří členové říkali, já vůbec nerozumím, já vůbec nevím, co mám říkat. Pokud to nevzdali, tak na třetím setkání to byl z jejich strany velký pokrok. Ne, že by se zlepšili v gramatice, ne že by si zvýšili slovní zásobu, ale zjistili, co mají udělat, aby byli schopní v tom jazyce komunikovat a hlavně odbourali strach,“ vysvětluje Klára Lysová.

Eljub Club pořádá pro své členy také několikadenní pobyty v zahraničí, organizuje setkávání mládeže i v Jihlavě. „V klubu je vítán každý se zájmem o němčinu od patnácti do šestadvaceti let, ale v dodržování věkové hranice nejsme striktní.“